Zase ty přijímačky aneb Experti EDUinu mívají zpoždění

Je to stále dokola. Experti vynášejí své expertní soudy, ale jejich expertnost bývá často devalvována zjevnou účelovostí. Současné přijímačky přinášejí zjevná rizika. Ale ta přece hrozila i v minulosti! Proč tehdy experti mlčeli?  

Feřtekova Zcela soukromá zpráva o mém (tedy o jeho) mozku a přijímačkách (Respekt 21. 4.) zcela konkrétně a srozumitelně pojmenovává tři zásadní důvody, proč přijímačky škodí: testové přijímačky vytvářejí falešný obraz o vzdělávání, testové přijímačky zesilují sociální selekci ve vzdělávání a testové přijímačky omezují svobodu učitelů ve vzdělávání.   

Ačkoliv si myslím, že kritika cermatích přijímaček (alespoň těch z češtiny) značně přehání jejich dopad, souhlasím s tím, že jde o tři velmi vážná rizika. A jak jsou ta rizika vážná, ukázala nedávná diskuse o cutt- of score: tento primitivní nástroj masové selekce hájili především obhájci státních přijímaček a státních maturit. Moloch testování a třídění je na postupu.

V čem má tedy Feřtek a většina dalších kritiků přijímaček pod taktovkou Cermatu zpoždění? Ještě nedávno byly přijímačky v rukou soukromého byznysu. Především firmy Scio. Největší nemravností byla a je souběžný prodej přijímaček a prodej přípravy na ně. Vzdělávací kšeft století. Ale nepamatuji se, že by se proti Scio zvedla stejná kritika jako proti Cermatu.

Stejně jako se EDUinu nehodilo do ideologického krámu vrátit Valachové kecy o společném nespolečném vzdělávání v době přijímání problematické inkluzivní vyhlášky a tehdy jí připomenout víceletá gymnázia. Stejně jako Feřtekův spolueduín Kartous teprve dnes objevuje nějaká zapomenutá rizika inkluze. Oba především zapomínají, že to byli oni, kdo zapomněli.

Proč asi?