Sarumanovsky zlé hlasy z Britských listů

Jan Čulík kdesi píše o přísných editorech bdících nad britskou publicistikou. Dnes je mi jasné, proč si založil Britské listy. Tady si může psát bez dozoru: cokoliv chce a jak chce.

Za přečtení stojí nedávno publikovaná trojice článků Proč Miloš lže (Kartous), Jak se stát skandinávskou společností (Cvek) a Miloši, proč lžeš (Čulík). Autoři vytvořili dojemně se podporující bratrstvo kočičí pracky: Cvek odkazuje na Čulíka („jasně to ukázal Jan Čulík“), Kartous na Cveka („Nesměřujeme ke skandinávskému modelu, hezky to vysvětlil Boris Cvek.“), já na bráchu, brácha na mě. V hrubostech ale jasně vede duo Čulík&Kartous. Dva příklady:

 „Výraz "mladí zdraví muži" je záměrně rasistický. Podprahovým kontextem je ohledávání zubů na otrokářském trhu s černochy. Poukazem na údajný fyzický stav uprchlíků je Zeman dehumanizuje a proměňuje je v dobytek na trhu.“ K vytvoření tak absurdního spojení je zapotřebí velké dávky nenávisti a zlovolnosti. Je zvláštní, že právě Čulík mluví o postihování verbálních trestných činů. Nedopouští se jich ale sám, když kdekoho označuje za rasistu?

Kartousova představa jezdecká sochy Miloše Zemana „s vepřem místo koně“ jasně dokládá snahu uchytit se na laciné vlně antizemanovké kritiky, která „slibuje kladnou odezvu tehdy, bude-li ji přikrmovat“ a má své věrné posluchače především v zakyslých nespokojencích z poraženeckého tábora prezidentských voleb. Opakovaná narážka na prezidentův zdravotní stav svědčí o naprostém nedostatku vkusu a o tom, že Kartous „klesl na úroveň ubožáka.“

P. S. Opakovaně dostávám vzkazy, proč vlastně Britské listy čtu a zda svými blogy jim nedělám vlastně reklamu. Jsem naopak přesvědčen, že takový hlas nemůže a nesmí zůstat bez odezvy. Mlčení je přece souhlas a já s takovými slovy souhlasit nemohu. Nesouhlas s prezidentem nemusí být veden nenávistou rétorikou a sprostotou, kterou předvádějí Britské listy („i za cenu „utužování chandry“). A musím se ptát: Jene a Bohumile, proč?