- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Myslím, že autor byl nepochopen. Možná jsem ho já pochopila špatně, ale.. Pravá a reálná inkluze, kterou chceme okoukat (protože je to neskutečně úžasná věc), je v našich podmínkách nerealizovatelná a realizovat jí tu žádní hlasatele "inkluze" nechtějí. Inkluze je vzdělávání naprosto všech dohromady v malých skupinách s vícero pedagogy, všemožnými pomůckami. Náročné je to taky na prostory. Třída o dvaceti žácích potřebuje dvě učebny (jedna může být menší, je prostorem pro individuální vzdělávání). Když jsem popsala ideálně fungující model své mámě tak se jí skoro protočily panenky. Vzpomněla si na vesnickou malotřídku, kde občas pomáhaly starší děti mladším. Byl prostor i pro nějaké individuální vzdělání. Mnou popsaný model se jí moc zalíbil, ale hned si uvědomila, že na to nechceme ty peníze dát. Vysoké nároky jsou i na osoby pedagogů - ty nechceme zaplatit. Není to tak jednoduché, jak to vypadá - všechny dáme dohromady do tříd po třiceti a je to. Opravdu tam je potřeba krom těch postižených, sociálně znevýhodněných, normálních a lehce nadprůměrných děcek mít i ty výjimečně nadané (které mají ve správně fungujícím systému také skvělé podmínky - samostatná učebna se využívá nejen pro doučování slabších, ale i pro individuální vzdělávání napřed). Potom může inkluze dát i sociální cítění. Schopnost spolupráce, pomáhání slabším. Pro ty super chytré je skvělé, když vidí, že svět nejsou povětšinou ti chytří a zajištění lidé, které v našem systému potkávají od dvanácti až po vysokou. Nemálo mých spolužáků z vysoké si myslelo (nebo stále myslí), že volební právo by mělo být omezeno. Např. jen pro lidi s maturitou. Nebo že by hlas vysokoškoláka měl mít větší váhu. Nebo že by počet dětí měl být omezen podle maximálního dosaženého vzdělání.
Učím na jednom takovém c&k pozůstatku a když jsem se primánů ptala, co se jim na naší škole líbí, znělo sborem: "že se nám nikdo nesměje, že se učíme, děláme úkoly a že do školy chodíme rádi".
Několik z nich bylo právě pro tohle na ZŠ šikanováno.
Jste ve školství, tak víte, jak málo prostoru má učitel - zejména na ZŠ- na to, aby obdobné excesy eliminoval. A jestliže rodiče a děti vidí, že je z toho cesta, pak se nedivte, že ji zvolí.
Také mne udivilo, že pro pana blogera se zdá být správným výsledkem zglajchšaltování všech na jednu úroveň.
Z logiky věci vyplývá, že ta úroveň se bude blížit úrovni těch nejhloupějších.
Společnost ale netáhnou dopředu dělníci s perlíkem v ruce.