Co nechceme slyšet o společném vzdělávání?

K brífinku tzv. České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání se připojil předseda školského výboru Zlatuška. Ne však jako odborník, ale pouze jako politik.

Inkluze se stala velkým tématem, protože se do hry s chutí vrhl i bulvár. Začaly Střepiny, pak se přidal Blesk. Zastánci inkluze na něj reagují rychleji než na odbornou debatu. Inkluze je podle Zlatušky nedílnou součástí demokratického školského systému. „Systému, který nechce lidi vyčleňovat, nenechává část lidí stranou, který vzdělává mladé lidi bez ohledu na to, jestli mají handicap, nebo naopak jestli jsou výjimečně nadaní,“ zdůraznil Zlatuška. Jenomže právě takový český školský systém vůbec není. Zdá se, že pan předseda školského výboru přes tlusté zdi parlamentu něco podstatného na českém školství přehlédl.

„Škola není strojem na vzdělávání, nýbrž místem, kde se mají všichni - učitelé, žáci, rodiče - společně učit být ve společnosti a společnost,“ říká Petr Fischer v článku Sociálně debilní společnost. Jenomže náš systém je vysoce selektivní. Zcela v rozporu s idejemi společného vzdělávání jsou žáci velice předčasně vyváděni ze základních škol na víceletá gymnázia, která byla obnovena spíše jako nostalgická vzpomínka na první republiku než jako skutečná potřeba vzdělávacího systému. Mají však velkou podporu rodičovské veřejnosti, která spolehlivě tlumí odvahu politiků víceletá gymnázia byť jen omezovat.

Fischer mluví o růstu sociálně vyloučených lokalit, ale stejným projevem ne-společného vzdělávání je růst sociálně exkluzivních lokalit, totiž soukromých škol, které ze společného vzdělávání vyvádějí další žáky: děti z rodin, které si mohou dovolit 60 až 100 tisíc školného ročně. Společné vzdělávání u nás kulhá, protože se jednostranně zaměřuje na veřejné školy. Inkluze může paradoxně nahrávat dalšímu zvyšování selektivnosti tím, že rodiče budou děti  ze společného vzdělávání vyvádět ještě více. Na VG ze strachu o inkluzívní proměny základní školy, na soukromé školy s vědomím své sociální síly.

„Pozornost, která je tématu v tento okamžik věnována, je podle mého názoru výsledkem čistě populistických snah části politiků, kteří se rozhodli z tohoto vytlouci velice pochybný politický kapitál,“ řekl předseda sněmovního školského výboru. Tomu určitě politický turista, který střídá strany před každými volbami, velmi dobře rozumí. Že se objevil právě teď, v tento okamžik? Najednou se vynořil pod praporem společného vzdělávání, ale kde byl po celou dobu odborné debaty? Dokáže odpovědět na pochybnosti odborníků a učitelů z praxe? A hlavně: Co chce udělat pro skutečnou proměnu selektivního systému?