"samozřejmě na téma vydestilované z nedávných státních maturit"

Témata slohových prací "kradu" porůznu; zajímá mne jen to, zda je to téma pro žáky a výuku přínosné. Takže některá maturitní zadání z minulých lete míjím bez povšimnutí, jiná využívám opakovaně. Co je na tom špatně?

"Vysoké procentu lidí s nacvičenou maturitou v populaci neosvědčí kvalitu jejich vzdělání, ale jen kvalitu nácviku."

A celá řada kantorů uvádí, že na víc než na nacvičování jejich žáci nemají. Takže o jaké kultivaci středoškolským vzděláním tu mluvíme? Když se projedu po Římě vyhlídkovým autokarem, neříká to nic o tom, jestli pochopil, proč má smysl tohle město navštívit a poznávat.

-

Je snadné polemizovat s článkem vzniknuvším z omylu (o zrušení slohovek samozřejmě nejde) a napsaným možná s nepříliš pronikavým vhledem do dané problematiky, ostatně vidíme to i v jiných tématech a známe to od jiných autorů. Mnohem obtížnější je neroubovat na to svoje vlastní omyly.

Nadcházející kybernetický věk bude vyžadovat po dnešních žácích a studentech zcela jiné dovednosti než najednou pojmout maximální množství informací, které jsou okamžitě po výkonu zapomenuty, to totiž náš mozek umí bezvadně.

Už dnes máme na všechny informace dostupné zdroje, není problém v množství informací, jde o to umět nastavit mozek na celkem úzkou specializaci, najít k tomu maximum informací, vytvořit si na úkol vlastní názor a přijít s novou, nejlépe převratnou myšlenkou.

Vzdělávací systém a učitelé nejsou připraveni podporovat studenty ve vlastní invenci, samostatnosti a touze bádat, hledat vlastní cestu. Pokud se student dobere k výsledku jinak než stanoveným postupem, je to bráno jako chyba. Pokud provede chybný samostatný závěr, nikdo s ním jeho postu nerozebere a nenajde bod, kde udělal chybu. Místo individualit vychováváme kusy, položky v grafu, procenta úspěšných, nehledáme nadání, jen se snažíme vecpat studenta do tabulek, to je velká chyba hlavně do budoucna.

To ale nijak nesouvisí se (státní) maturitou. Na tu totiž žádné maximální znalosti nepotřebujete - stačí, když si pamatujete v rozumné míře učivo základní školy a jste schopen chápat čtený text.

... nacvičujeme. je to tak. Aby se zvládnul test, aby se vyhovělo tabulkám v hodnocení. Byznys. Nic jiného. Moc bych si přála, aby lidi konečně zapřemýšleli,jestli je v pořádku vydat státní maturitu a befel... a pak se i odsud dopručovaly všechny možné učebníce a stále nová a nová vznikající návodná skripta ...která já hromadně nazývám - Jak na Nás. Celkem chytře vymyšleno, v hlavní roli Touha a Strach.

V hlavní roli peníze. Kolem toho všeho se točí poměrně košatý byznys.

To je sice pěkné, že horujete za "průběžnou kvalitu vzdělávání".

Jenže když přijímačky na střední školu jsou leckde maškaráda (není Vámi opovrhovaný "katofskór"), dostanou se na střední školy i jedinci, které reálně vzdělat nelze.

Vyhazování se na středních školách až tak moc nepraktikuje, protože vyhozený žák znamená méně peněz a více vyhozených žáků znamená vyhozeného učitele.

Na závěr školy na sebe učitelé samozřejmě nechtějí prásknout, že čtyři roky předstírali vzdělávání a přes maturitu protlačí i jedince, které by bylo lze úspěšně podezírat z funkční negramotnosti.

Nevyřeší to samozřejmě státní maturita, ale jakákoli zkouška, která bude probíhat u subjektu bez sebemenší vazby na danou školu.

Dobrý večer, uvedu příklad:

Počátkem 70. let bylo v Turnově (cca. 10 000 obyvatel) gymnázium o čtyřech třídách v ročníku.

Ve stotisícovém Liberci taktéž.

Co z těchto čísel umíte vyvodit ohledně úrovně?

Ve stejné době studovalo VŠ asi 15% populace, nyní až 60%.

Trochu to připomíná starý vtip, že v SSSR jsou už všichni středoškoláci. Chodí totiž do školy ve středu.

velmi dobrý postřeh