Záludnosti poměrného volebního systému

Nespokojenost s výsledky letošních voleb zavládla v Libereckém kraji a ODS se dokonce chystá podat ústavní stížnost. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj). je důvodem volební systém, který je citlivý na nižší účast.
Použitý volební systém výsledky voleb ovlivňuje vždy, a to bez ohledu na volební účast. Ve většinovém systému existují jednomandátové volební obvody, v nichž "vítěz bere vše". Tento systém je nepochybně nejvhodnější pro volbu prezidenta. Pokud však je pouze jednokolový, v případě více kandidátů může zvítězit i takový, který je pro většinu voličů nepřijatelný.
Při volbách do parlamentu však může nastat situace, že většina voličů nemá při většinovém systému zastoupení.
V poměrném volebním systému jsou mandáty ve volebním obvodu rozdělovány v poměru odevzdaných platných hlasů na základě rovného volebního práva a na první pohled tak tento systém daleko lépe odráží vůli voličů. Ale ani on ji neodráží dokonale.
Při jeho ideálním uplatnění by v letošních volbách, ve kterých bylo odevzdáno celkem 5 631 520 hlasů a rozdělovalo se 200 mandátů, stačilo na jeden mandát získat 28 158 hlasů a do Poslanecké sněmovny by pronikly i Stačilo s osmi a Přísaha se dvěma mandáty a bez zastoupení ve sněmovně by bylo jen něco málo přes tři procenta voličů.
O mandáty by pak přišly strany z opačného konce volebních výsledků, takže ANO by získalo 71 mandátů, Spolu 47, STAN 23, Piráti 18, SPD 16 a Motoristé 14 mandátů.
Při tomto rozložení mandátů by předpokládaná koalice ANO s SPD a Motoristy stále měla většinu, ale měla by jen 101 mandátů, což by ji činilo velmi zranitelnou.
To by však platilo pouze v případě, že celá země tvoří jeden volební obvod a současně neexistuje uzavírací klauzule, tedy minimální procento hlasů potřebných pro získání mandátů pro kandidující subjekt.
Samotná existence minimálně pětiprocentního zisku hlasů potřebných pro vstup do sněmovny znamená nejen narušení proporcionálního zastoupení voličů ve sněmovně, ale i změnu poměru mandátů. O ten zbytek se postará nestejná velikost volebních obvodů a způsob přepočtu hlasů voličů na mandáty.
Menší volební obvody doplácejí na to, že počet mandátů je v nich nízký, a tak pětiprocentní zisk na mandát nestačí.
Počet hlasů potřebných na jeden mandát se v jednotlivých krajích pohybuje od 25 254 v Plzeňském kraji až po rekordních 38 330 v Libereckém kraji. To je ovšem více než jeden a půl krát tolik. A to ještě právě v Libereckém kraji dostal ve druhém skrutiniu dodatečně mandát zástupce STAN, takže paradoxně právě zde stačilo na získání mandátu nejméně hlasů pro konkrétního kandidáta, a to 18 805.
Pohledem jednotlivých stran pak nejmenší počet voličů pro zisk jednoho mandátu (samozřejmě s výjimkou onoho libereckého kandidáta STAN) byl dosažen v Karlovarském kraji pro kandidáta ANO, nejvíce se "nadřel" kandidát Spolu v Libereckém kraji, který potřeboval ke svému zvolení 41 567 hlasů, tedy o 3 958 hlasů více než to, co stačilo v témže volebním kraji STAN ke dvěma mandátům.
A co způsobilo tak nízký počet mandátů v Libereckém kraji?
Byl to souběh dvou faktorů. Prvním z nich je skutečnost, že Liberecký kraj je počtem voličů druhý nejmenší hned po Karlovarském. Podle počtu voličů by měl mít osm poslanců. Tím druhým je však skutečnost, že v Libereckém kraji tři strany, a to Piráti, SPD a Motoristé, získaly velmi blízké počty hlasů, a to pod hranicí Imperialiho kvóty, podle které se od roku 2021 přidělují mandáty v prvním skrutiniu.
Pro ty, kteří dočetli až sem a zajímá je to, Imperialiho kvóta se vypočítá tak, že počet všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodě (v ČR se započítávají pouze hlasy stran a koalic, které překročí 5 %), je vydělen počtem mandátů náležících na tento volební obvod plus dva.
Pro celou republiku by to tedy bylo 5217114/202 =25827, pro Liberecký kraj 214095/(8+2) = 26762, pro největší, Středočeský kraj 710919/(36+2) = 27343, z čehož vyplývá, že skutečnou příčinou je hlavně ten těsný výsledek tři stran pod hodnotou Imperialiho kvóty.