Kromě zemřelých "na covid" a "s covidem" bude taky hodně zemřelých "bez covidu": nedostane se jim potřebné péče (ve Španělsku například obvodní doktoři už pár měsíců ordinují po telefonu), fyzická neaktivita, atp.

Přesně tak. A mimo jiné i proto je potřeba sledovat vývoj celkové úmrtnosti.

Nejasnosti způsobuje nesmyslné společné vykazování mrtvých s covidem a na covid.

Při dopravní nehodě, srážce dvou osobních automobilů, na místě zemřeli dvě osoby. Další byl, s vážnými zraněními, převezen do nemocnice. Při celkovém vyšetření bylo zjištěno i napadení koronavirem . Navzdory intenzivní péči za tři dny zemřel. S covidem v těle. A kde byl ve statistikách zařazen?

Souhlas. V první vlně byl počet úmrtí s covidem statistiky zanedbatelný, ale v zemích a regionech s intenzivním šířením stoupl počet úmrtí oproti průměru až několikanásobně - viz grafy v článku

https://www.ft.com/content/a2901ce8-5eb7-4633-b89c-cbdf5b386938

V současnosti u nás umírá v souvislosti s covidem kolem 100 lidí denně, což je 1/3 běžného počtu úmrtí denně. Druhé pololetí už bude určitě statisticky významné.

Jde o to, zda jde opravdu o smrt způsobenou virem, a nebo jen o zhoršení dosavadní vážné choroby. Což by způsobila i běžná chřipka nebo jiná infekce. Jindy se při úmrtí na vážné choroby souvislost s jiným vnějšími vlivy nezkoumá.

Myslim, ze na rocni hodnoceni je prilis brzy, muzeme porovnavat mesice nebo kvartaly ale posledni udaje na CSU jsou do 35.tydne.

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Weekly_death_statistics&stable

Prikladam graf tydenni umrtnosti v prvnim pololeti pro Evropu a je jasne videt, jak se zvysily pocty mrtvych v nejvice zasazenych zemi a pak se zase vratili do normalu. Na konci roku bude pravdepodobne v tomto obdobi CR oranzova az cervena a pak se vrati do normalu jako dalsi zeme. V soucasnosti maji nejvice zasazene zeme na jare mnohem vice pozitivnich ale umira podstatne mene lidi. To je podle me nejdulezitejsi. Ze si covid v kazde zemi vybere urcitou dan a pak se vse vrati k normalu.