Tance v marmeládě

Přestože zimy v Praze a prakticky všude kromě hor jsou v posledních letech v důsledku klimatických změn spíše bez sněhu a ledu, asi každý z nás se už setkal s tabulkou upozorňující, že cesta nebo chodník se v zimě a při náledí neudržuje a rozhodoval se, zda takovou cestu potenciálně hrozící zraněním nebo modřinami použít, nebo zvolit cestu bezpečnější, ale delší.
Ale ani cesty v zimě udržované nejsou bez rizika. Drobné kamínky dnes běžně používané na posyp chodníků, oč menší o to ostřejší, se spolu se solí dokážou nesmazatelně podepsat na stavu našich bot a zajistit tak slušný obrat obchodníkům s obuví.
Právě po letošní poněkud tužší zimě s několika sněhovými obdobími jsem nabyl dojmu, že mi teče do bot. Bližší prohlídka ukázala, že podrážky mám propíchané tak, že je připomínají cedník, a to přesto, že řada dalších otvorů je těmi posypovými kamínky provizorně ucpána. Připouštím, že tenisky nejsou doporučovanou obuví pro zimní venkovní aktivity, jenže ty drobné ostré kamínky jsou sice dobrým sluhou, když je nasněženo a já mám odpovídající obuv, ale zlým pánem, když je chodník suchý, ale kamínky na něm zůstaly v očekávání příští nadílky sněhu nebo ledu.
Další postupné oteplování může způsobit, že za pár let budeme na tyto zimní radovánky jen s nostalgií vzpomínat. To ale neznamená, že všechny chodníky budou bez problémů schůdné celoročně. Jen se jejich údržba nebo aktuálnost upozornění, že k ní nedochází, přesune ze zimních měsíců do pozdního léta a podzimu.
Praha má ve srovnání s řadou jiných velkoměst hodně zeleně. Mnohé ulice a chodníky jsou stíněny stromy a někdy jsou to i stromy ovocné. A tak se v době zrání můžeme občerstvit třešněmi, mirabelkami, jablky nebo hruškami.
Ale ačkoliv od doby covidu pozoruji znatelný nárůst počtu amatérských česáčů, k dokonalému sesbírání všech plodů to zdaleka nestačí, a tak přezrálé ovoce padá a postupně pokrývá chodníky ovocem, které se posléze mění v mazlavou hmotu podobnou marmeládě, při jejíž výrobě někdo zapomněl odstranit pecky.
V ulicích přitom vídám oranžové vesty, ale jejich nositelé zpravidla uklízejí kamínky po zimě, zametají chodníky, nebo sekají trávu. Jejich výskyt v době zrání ovoce se snižuje, možná v důsledku dovolených nebo nezbytných školení o bezpečnosti práce.
A tak se obyčejná chůze po chodníku na mnoha místech blíží rafinovaným tanečním krokovým variacím nebo pohybu v bažině s tím, že chyby nejsou trestány bodovou srážkou nebo utonutím v bezedných hlubinách, ale znečištěním v lepším případě obuvi, v horším i oděvu.
A přitom existují tři jednoduchá řešení.
To první a nejradikálnější je náhrada ovocných stromů stromy okrasnými. Listí, které z nich taky bude na podzim padat, nešpiní boty ani oděv a ovoce je v Praze dost i v městských parcích, v Prokopském údolí nebo na na březích Vltavy, takže ten, kdo dává přednost sběru před nákupem, má možnost nasytit své potřeby tam.
Další možností je česání ovoce. Je to šetrnější k ovocným stromům, ale náročnější na čas, vybavení a koordinaci práce.
Některé ze stromů jsou vysoké a mají husté, ale drobné větvičky a malé plody, takže dokonale je očesat je úkol téměř nadlidský i s žebříkem a česáčkem. Tady nezbývá, než nahradit prevenci řešením následků a spadané ovoce uklízet.
Přinejmenším pro poslední dvě řešení je možné využít těch , kteří si chtějí nebo musejí odpracovat své dřívější prohřešky veřejně prospěšnými pracemi.
Já sám dělám, co můžu, a trhám vše zralé, co stačím sníst. Kamarád je ale důslednější; sbírá i spadané ovoce a pak jej zpracovává přesně podle receptu jednoho z alchymistů na Rudolfově dvoře Scotty v podání Lubomíra Lipského, který byl zdokonalen při hledání elixíru mládí ve filmu Císařův pekař.
Ale přestože naše řady v posledních letech rostou úměrně tomu, jak stoupá cena ovoce v obchodech, celou úrodu stále nestačíme sesbírat, sníst, zpracovat a vypít.
Přidáte se i vy nebo zastupitelstva našich obcí? Utržené ovoce je možné jíst, sesbírané po obecně známých úpravách pít.
_______
Všechny fotografie spáchal v minulých dnech autor tohoto textu.