Tak už tento víkend...

Žádná vláda nejen nevyřeší všechny naše problémy, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou ani nesplní své sliby, a to tím spíše, čím lákavěji vypadají

V období mezi listopadem 1989 a prvními svobodnými volbami konanými v červnu 1990 často zaznívalo heslo "V jednotě je síla". Ale už tehdy mnozí upozorňovali na to, že teď se musíme spojit, aby byly ve volbách poraženy staré struktury a my se poté mohli rozdělit do mnoha proudů podle svých vlastních představ. A ve volbách nakonec už tehdy kandidovaly více než dvě desítky stran.
Jednota má význam při boji se společným nepřítelem, ale pro zdravý vývoj společnosti je naopak žádoucí různost názorů, pohledů a přístupů k řešení problémů. Proto nemá žádný smysl tvrzení, že naši společnost dělí hluboký příkop. Příkopů je ve skutečnosti mnoho a určitě nás nedělí na dvě nesmiřitelné skupiny.
Ještě jsem nepotkal člověka, s nímž bych se shodl na všem, ani někoho, s nímž se neshodnu na ničem. Při troše tolerance se dá vyjít s každým. Jedinou podmínkou je, aby ta tolerance byla na obou stranách.
Už zítra začínají volby, které rozhodnou o tom, kdo sestaví příští vládu. Každý z nás volí podle svých představ, mnohdy ovlivněných sliby, ale i strašením, přičemž ani jedno, ani druhé ve většině případů nemá opodstatnění.
Volme každý podle svého přesvědčení a nepátrejme po tom, jak volili lidé z našeho okolí.
Někdo volí v naději, že jeho hlas přispěje k vítězství a sestavení vlády, jiný proto, aby opozice byla dostatečně silná, a někdo třeba proto, aby jeho favorit dosáhl na státní příspěvek a měl tak prostředky pro další působení.
Kdo nakonec bude vládnout, ukáže se v následujících dnech. Žádná vláda však nejen nevyřeší nevyřeší všechny naše problémy, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou ani nesplní své sliby, a to tím spíše, čím lákavěji vypadají.
To jediné, co potřebujeme, je jistota, že i v příštích volbách budeme moci volit svobodně.