Tak nám zvolili prezidenta...

Tak nám zvolili prezidenta, paní Milerová. Tedy, ne nám, zvolili si ho Američané, ale, protože Spojené státy jsou světová velmoc, nadělili ho i nám. A tak není divu, že se objevuje spousta reakcí, u nichž opticky převládá nespokojenost.

Na sítích se objevují výroky typu: „Idiot volič rozhodl o tom, co skončí špatně“ nebo „Není to vítězství Trumpa, ale porážka všech“ a podobně.

Jenže Donald Trump ty volby vyhrál a po čtyřech letech se vrátí do úřadu bez ohledu na tyto řeči a v této chvíli se nedá s jistotou odhadnout, co to přinese v budoucnosti Spojeným státům i světu.

Důvodem, proč zvítězil Donald Trump, není hloupost amerických voličů, ale prostá skutečnost, že ani jedna strana nedokázala nabídnout voličům jinou osobnost než osmasedmdesátiletého starce a ženu, kterou jako náhradu za sebe v již probíhající kampani nabídl dosluhující ještě o tři roky starší prezident poté, co pochopil, že na takovou funkci už na další volební období nebude stačit.

Je smutné, že v zemi se třemi sty čtyřiceti miliony obyvatel se nenajde osobnost, která by byla schopna ucházet se o úřad, který ovlivňuje nejen tuto zemi, ale jejíž rozhodování má dopad prakticky na celý svět, i když připouštím, že je tu ta omezující podmínka, že uchazeč se musí narodit na území Spojených států amerických.

Ale možná, že těm, kteří o nominacích (nikoliv o výsledku voleb) rozhodují, to vyhovuje. Nebo mají na paměti situaci v tehdejším SSSR, kdy se po vládě několika starců dostal do čela země člověk výrazně mladší a tato země to nepřežila.

Jenže to, jak ta země dopadla v letech následujících po jeho nástupu k moci, bylo nejspíš způsobeno právě tím, jací starci tu zemi vedli před ním.