Obdivuhodné a mně naprosto nepochopitelné. 👏👏👏

No a co se týče toho "stáří"... Nic si nenamlouvejme. Všichni, kteří přesáhnou plus mínus polovinu té šesté desetiletky, jsme prostě stáří. Čím dřív se s tím člověk smíří, tím líp. A myslím, že nejen pro něj samotného. Pak už je to hlavně o štěstí a samozřejmě i o tom, jak kdo chce s tím darem, který mu byl dán, naloží. Je to jako třeba s tím autem. I veterán vypadá sice dobře a mnohdy na něm ty roky ani nejsou vidět. Ale stojí to spoustu úsilí a i tak mu jistě nepomůže, když ho budete honit po silnici jako ty nové modely. A přiznejme si, že i ten "softvér" už má svoje limity. 😉

To však neznamená, že by stáří nemělo své kouzlo a kvalitu. To největší vidím v tom, že je čím dál víc věcí, co člověk už NEMUSÍ! Začíná to každé ráno, když se můžu válet jak dlouho chci! 🤭 Je tedy pravdou, že k tomu zas až tak často nedochází, ale je to jen proto, že je na světě další spousta věcí, které mám rád více, než to válení. 😄

Díky za každé nové ráno! 🙂

Děkuji za zastavení a potěšující komentář. A s tím stářím se musí opatrně, zvlášť v načasování. Chybuje, kdo váhá, i ten, kdo příliš spěchá. Každý den je darem a důležité je, aby nebyl danajským. Dokud je tohle v naší moci, je dobře.

Já osmou desítku končím, ale stále mám radost z každého jara. Vrchlický je můj oblíbenec, dělal vše od sprosťáren, po překlad Hamleta. Na to, že báseň byla psána na zadání je neobyčejně svižná.

Vašek

Dík za návštěvu, Vašku. Já mám radost z každého dne. Vrchlického mám taky v oblibě pro jeho široký záběr od textů vhodných pro čítanky až po ty sprosťárny.

A co se týká mého textu, je to otázka dlouhodobého zvyku. Už řadu let se v kavárně Ka Sha Fe každý poslední čtvrtek v měsíci schází neformální skupina psavců, hudebníků a podobných existencí a na konci večera se čtou drabble - texty, které musí obsahovat přesně sto slov, z nichž pět bylo zadáno.

Bohužel kavárna Ka Sha Fe dnes končí a já jen doufám, že se podaří najít nový prostor pro pokračování. 🙃

Emrichu, to je excelentní Vrchlickýmu jsi tím šlapal hezky na paty na obě. Já už na pravé patě mám týden OSTRUHU, tluču do ní gumovou paličkou, jezdím chodidlem sem a tam po špičatých věcech, ještě že to nebolí v klidu, jen při chození, na delší vzdálenosti jsem přešel na kolo. Jinak dobrý, s tím číslem 86, ani ve stolici se nenašlo nic podezřelého, játra a ledviny taky nehaprujou, tak možná se mi povede za 14 let došlapat na číslo 100, pokud mě někdo nepřejede autem anebo mi nespadne na hlavu rampouch ze střechy. Přeji tvé rodince hezké MÁJOVÉ dny, já jsem dneska absolvoval i líbačku pod rozkvetlou třešní, aby ta o 15 let mladší choť neuschla.

Zdravím Tě, Horste Antone, a děkuji za návštěvu. Vrchlickému na paty nešlapu, tomu bych mohl maximálně leštit boty, ale stejně mě těší, že se Ti to líbí.

Tu stovku Ti samozřejmě ze srdce přeji, ale ostruhu ne. Ale prý jsou na to nějaké speciální vložky, které používají vrcholoví sportovci. Moc o tom nevím, protože ostruhy nevlastním a nenosím, ale zkus zapátrat.

Stáří by se mělo úředně zakázat....

Zákazy mnoho nezmůžou. Dík za čtení i komentář.

I babička Boženy Němcové byla nazývána ctihodnou stařenkou ve svých 53 letech Nejhorší je, když tělo stárne, ale mozek zůstává na úrovni pubertáka Verše jsou úžasné

Děkuji za čtení i vlídný komentář. A k tomu "nejhoršímu": mozek puberťáka naneštěstí tím nejhorším občas není a sestupná část oblouku pokračuje.

Výstižný a čtivý text, rada som si prečítala. Dodatočne všetko najlepšie k narodeninám.

Děkuji Vám za čtení i komentář a ještě jednou děkuji za přání k narozeninám. Přála jste mi s jednodenním předstihem a teď podruhé. Kdo jiný to má?

Karma

Děkuji za čtení i karmu.

Děkuji za čtení i stručné hodnocení.

Příjemné čtení. Hezké verše. Myslím si, že člověk je starý tehdy, když už ho nic nebaví, když už se mu nechce žít.

Děkuji za čtení i komentář. Já si myslím, že to začíná tím, že přestane být zvídavý. To další, o čem píšete, je pak důsledkem. Ale můžu se mýlit.