Překvapení
Lucie přitahovala Petra od chvíle, kdy ji zahlédl poprvé, jako rozsvícená lampa nočního motýla. Ona září, ale já jsem spíš noční můra, říkal si v duchu, když přemýšlel, jak ji oslovit, aby mu dala aspoň šanci.
Sebevědomí neměl na rozdávání; v dětském domově mu je nikdo do žil nenapumpoval. A tak se mlčky míjeli a on hledal příležitost a sbíral odvahu. Tušil, že bydlí někde blízko, ale neodvážil se ji sledovat. Věřil, že kdyby si toho všimla, definitivně by ji ztratil.
A pak se to stalo. Byl letní večer; stíny už byly dlouhé. Když přecházel po lávce přes rušnou silnici, uviděl, že dívka právě od lávky odchází a jejich stíny se k sobě blíží. Když se míjely, pohladil ten její po vlasech a pak jej objal okolo ramen.
Přestože je dělilo nejméně deset metrů, iluze byla tak dokonalá, že dívka uskočila, jako by byl těsně za ní. Otočila se a její pohled vystoupal po stínu až k němu.
„Omlouvám se; nechtěl jsem vás vylekat,“ zvedl omlouvavě ruce.
„Ale málem se ti to podařilo,“ přešla do tykání, které se zdálo přiměřenější jejich mládí. Z tónu její odpovědi vycítil, že ji ta stínohra pobavila. Rychle seběhl těch pár metrů k ní. Jeho hravost se jí zalíbila, a tak se brzy stali nerozlučnou dvojicí. Sblížilo je i to, že ani Lucie nevyrůstala se svými rodiči, ale od svých pěti let u pěstounů. A teď už začínají třetí rok spolu.
„Ty nemáš radost?“ zeptala se trošku zmateně. O dětech spolu ještě nemluvili, ale všechno až dosud směřovalo ke společné budoucnosti. A bez dětí si ji ani jeden z nich nepředstavuje, v tom mají jasno. Často měli pocit, že si rozumějí i beze slov. Teď ale Lucie na nějakou odpověď napjatě čeká.
„Mám, jasně, že mám radost, ale … měli bychom se nejdřív vzít.“
Svatba a potom děti. Úplná rodina. To byl jeho sen. Pro někoho fádní nebo přinejmenším nečekaný u pětadvacetiletého kluka. Ale léta strávená v děcáku v něm vzbudila touhu po něčem, co nikdy nepoznal, a možná právě proto to pro něj byl ideál, ke kterému směřoval.
„A co nám v tom brání?“ zeptala se. „Tak se vezmeme, když po tom tak toužíš. Myslela jsem, že tě k tomu budu lámat spíš já,“ dodala se smíchem.
Vrhli se do příprav. Zajeli za Lucčinými pěstouny, aby je pozvali na svatbu. A Lucie nemohla najít svůj rodný list, a jak se ukázalo, tušila správně, že bude u nich.
„Tak konečně máme všechno pohromadě, zítra zajdeme na radnici,“ řekl Petr večer po návratu a srovnával všechny potřebné doklady na stůl. Bezděčně se podíval do Luciina rodného listu a vtom se mu podlomila kolena.
„Lucko, tak nejdeme nikam,“ hlesl.
„Proč, co se děje?“ zeptala se, a on jí beze slova podal svůj i její rodný list.
V něčem si byly nápadně podobné. Že tam ani jeden z nich nemá uvedeno jméno otce, ji nepřekvapilo. Ale v obou dokladech byla navlas stejná i kolonka určená matce.
Emrich Sonnek
Jednoslabičně

Návštěva Werichovy vily byla sice krátká, ale zato intenzivní a snad i inspirativní. Snad zapůsobil genius loci, možná jenom chuť zkusit si hrát s češtinou jako on, když sepsal jednoslabičnou povídku. Ale zkusil jsem to jinak.
Emrich Sonnek
Možná poslední slovo o letošním setkání blogerů

Mám mezi přáteli řadu lidí, o kterých vím, že se v něčem neshodneme. Ale nikdy by mě nenapadlo, že někoho z nich kvůli tomu vyřadím ze svých přátel nebo ho budu považovat za hlupáka.
Emrich Sonnek
Když je deset vteřin víc než osm hodin

Snad si ještě vzpomenete na film zachycující letectví v dobách, kdy bylo spíše adrenalinovým sportem než běžným způsobem přepravy. V tom filmu se Němci li tím, že na všechno měli příručky, které pečlivě sledovali i při pilotování.
Emrich Sonnek
A co na to ženy?

Každý sport má však svá pevná pravidla a kdo se do nich nevejde, má smůlu. Ale nikdo mu nebrání, aby si třeba i vymyslel něco jiného. A může se z outsidera v jedné disciplíně stát hvězdou v úplně jiné.
Emrich Sonnek
Nosí hasiči štěstí?

Jak se přecházelo na dálkové vytápění a kamna na uhlí nebo dřevo začala být nahrazována elektrickými nebo plynovými sporáky, začaly být mnohé komíny zbytečné a s ubývajícími komíny začalo ubývat i kominíků.
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Učitelé chtěli uklidnit hlučnou skupinku na nádraží. Opilí mladíci je zbili
Skupina mladých lidí vzbudila v úterý odpoledne rozruch na vlakovém nádraží ve Strakonicích. Kvůli...
S Armádou krásek pomáhala ukrajinským běžencům. V Rusku ji odsoudili na 22 let
V Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, na kterou již...
Airbus jako vítěz? I přes stín nad leteckou show poptávka po letadlech neklesá
Zatímco leteckým show obvykle dominuje závod mezi Airbusem a Boeingem o to, kdo oznámí více...
Poslanci budou hlasovat o návrhu Stanjury osvobodit příjem z prodeje bitcoinů
Poslanci budou mít příští týden jednu z posledních šancí prosadit něco před volbami. Půjde i o...

Ani kapka nazmar: Soutěžíme o dětské designové lahvičky NUK Mini-Me
Hledáte lahvičku, kterou si zamiluje každé dítě? Lahve z řady NUK Mini-Me jsou skvělé pro každodenní použití doma i na cestách. Mají moderní...
- Počet článků 290
- Celková karma 15,22
- Průměrná čtenost 831x