Hezky a výstižně napsáno. 100% souhlasím. Jsem ročník 1962, takže jsem prožil cca 27 let v socialismu, zdůrazňuji prožil, nikoliv přetrpěl či přežil, jak se mi téměř v každém blogu snaží vsugerovat jistý pan Ziegler (mimochodem, vzhledem k jeho fanatické nenávisti vůči všemu z té doby, se divím, že doposud nespáchal sebevraždu - protože i on sám je produktem té doby, a kdyby býl důsledný, tak už tu není). Měl jsem tehdy jen pár problémů - jednou za rok jít do prvomájového průvodu, nenadávat na komunisty, a nevyjadřovat se k roku 1968 (o čemž jsem byl "poučen" rodiči s tím, že myslet si můžu, co chci...). Dnes už mám dosti schizofrenní pocit, že než otevřu ústa a cokoliv řeknu, měl bych se podívat na internet, co je právě dnes politicky korektní a in, protože oficiální názory, na to, co je právě korektní, jsou každých pár dní či týdnů dost různé. Proto tvrdím, že můj pocit osobní svobody, svobody projevu a demokracie osobně, mi připadá podstatně nižší, než kdysi. A, prosím, neoponujte mi možností cestování a podobnými zástupnými nesmysly.

Já Vám nebudu oponovat možností cestování. Jen připomenu svůj minulý článek "Jaká je cena svobody?"

Hezky formulovano, dobre se to cte.

Karma

O barvě kůže v USA nesmí mluvit jen fyzické osoby, každý vládní dotazník obsahuje otázku na rasu.

A proč o barvě kůže nesmí mluvit fyzické osoby? Je to snad něco špatného, za co by se měl někdo stydět?

Ve starém Římě se velice cenilo řečnické umění. Největšího rozkvětu dosahovalo v posledních desetiletích před pádem říše. Když se dívám na některé problémy co naše společnost řeší nyní, nemohu se zbavit dojmu, že se historie v nějaké podobě bude opakovat.

Pokud jde o řečnictví, mýlíte se. V době císařství se maximálně mohl rozvíjet panegyrik. Mistři rétoriky patří do doby řecké demokracie a římské republiky.

Bravó!

:o]

Vladimíre, dík.  Od Tebe to potěší dvojnásobně.

Děkuji.

Ano, souhlasím.

Děkuji Vám. Jste úžasným člověkem. Sleduji Vás pravidelně. 

Vaše fanynka.

Děkuji, já si tak nepřipadám.