Nosí hasiči štěstí?

Dětství jsem prožil na malé vesnici v pohraničí. Celá vesnice v zimě topila uhlím a kamna nevychládala ani v létě, protože se na nich vařilo všechno ranní kávou nebo čajem počínaje, přes oběd a konče převařováním plen. Moje babička si na kamnech nahřívala i žehličky. I když leckterý vesničan si komín čistil sám, kominíky jsme ve vsi vídali zcela běžně. Ale stejně jsme aspoň mimoděk při setkání s nimi sahali na knoflíky, protože štěstí je přece tak krásná věc.

Ale čas nezastavíš a s ním přicházejí změny. A možná právě ty změny jsou mírou času. S tím, jak se přecházelo na dálkové vytápění a kamna na uhlí nebo dřevo začala být nahrazována elektrickými nebo plynovými sporáky, začaly být mnohé komíny zbytečné a s ubývajícími komíny začalo ubývat i kominíků.

Nevím, jestli to bylo snahou o udržení stavu kominíků coby nositelů štěstí, nebo reakce na možný růst nezaměstnanosti, ale v říjnu roku 2010 vydala vláda předpis o požární bezpečnosti, podle kterého musí od ledna 2011 každý komín připojený k funkčnímu kotli na vytápění alespoň jednou za rok zkontrolovat kominík. A týká se to nejen rodinných a bytových domů, ale i chat a chalup. Tomu, kdo potvrzení o kontrole nemá a kvůli špatnému komínu vyhoří, hrozí pokuta až 25 tisíc korun.

Soudě podle reakcí po vydání tohoto předpisu, kominíci se už v té době potýkali s úbytkem stavu, jak dokazuje dobová citace pracovnice kominictví z Prahy:

„Teď dorazíme tak do dvou týdnů, po Novém roce se bojím, že se lhůty podstatně prodlouží.“ Soudě podle statistických údajů to byla až nečekaně přesná prorocká slova.

Statistické ročenky Hasičského záchranného sboru České republiky naznačují, že k zaznamenatelnému vlivu kontrol došlo až v roce 2015, tedy až čtyři roky poté, co předpis začal platit. Nepříjemným faktem však je, že se na statistikách projevil úplně jinak, než bych očekával.

Podle ročenek ČHZS ČR se v letech 2005 až 2010, tedy před platností předpisu, pohyboval počet požárů způsobených jiskrami z komína nebo vznícením sazí mezi 102 a 152 případy. Způsobené škody se pohybovaly v rozmezí od 3,05 do 15,76 milionů Kč, přičemž ta nejvyšší byla způsobena v roce 2006.

V letech 2011 až 2014 se tyto údaje nijak výrazně nezměnily, snad jen škody se mírně zvýšily, ale to mohlo být způsobeno nárůstem cen nemovitostí.

Ale v roce 2015 bylo požárů způsobených jiskrami z komína nebo vznícením sazí dramaticky vzrostl na 758, v roce 2016 na 902 a po mírném poklesu v roce na 887 rostl dále, takže v roce 2023 jich bylo 1 123 a v roce 2024 podle čerstvých údajů 1 034.

To by ještě samo o sobě nemuselo být znepokojivé, pokud by se radikálně snížil počet požárů způsobených jinými vadami komínů, které by byly na základě zjištění z povinných kontrol opraveny, a tak se celková bilance zlepšila. Pokud se však podíváme na tyto údaje, asi nás přejde smích i optimismus.

Celkový počet požárů způsobených jakoukoliv vadou komínu se v letech před zavedením předpisu (2005 až 2010) pohyboval mezi 263 a 327 a dosažené škody na majetku mezi 44,9 a a 51,5 miliony Kč. Počty zraněných se pohybovaly mezi jedenácti a dvaatřiceti, nikdo naštěstí nezemřel.

V letech 2011 až 2014 se prakticky nic nezměnilo. Počet požárů způsobených komínem se pohyboval mezi 251 až 306, počet zraněných mezi 19 a 44, v roce 2011 však zemřel jeden člověk. Škoda se pohybovala mezi 92,4 a 604,2 miliony Kč, přičemž nejvyšší byla právě v roce 2011.

Ale podobně, jako počty požárů způsobených jiskrami z komína nebo vznícením sazí, roste od roku 2015 i počet požárů způsobených komínem celkem, jak je vidět z následujících údajů čerpaných ze statistických ročenek Českého hasičského záchranného sboru:

V roce 2015 bylo zaznamenáno celkem 881 požárů způsobených komínem. Celková škoda dosáhla 461,5 milionů Kč a zraněno bylo 27 osob.

V roce 2016 celkem 1 052 požárů „od komína“ způsobilo škody za 346,6 milionů Kč a zraněno při nich bylo 31 osob.

V roce 2017 to bylo 1 028 požárů a škoda dosáhla 352,5 milionů Kč. Zraněno při nich bylo 42 osob, jeden člověk zemřel.

A údaje z posledních dvou let žádné zlepšení nepřinesly:

Rok 2023 přinesl 1 262 požárů se škodami ve výši 437,9 milionů Kč, 46 zraněnými a třemi mrtvými a v uplynulém roce 2024 bylo 1 179 požárů, škody dosáhly výše 918,6 milionů Kč, zraněno bylo 38 lidí a jeden člověk zemřel.

Těch čísel je tu tolik, že se v nich leckdo může ztratit, takže na uvedu už jen pár dalších, které situaci možná ukážou přehledněji.

Podíl požárů způsobených komínem se v letech 2015 až 2010 pohyboval kolem 1,5 procent (přibližně každý šedesátý požár) a škody jimi způsobené mezi 1,5 až 3 procenty.

Po roce 2015 stoupl podíl požárů způsobených komínem čtyřikrát(!) a tvoří více než 6 % všech požárů. Dobrou zprávou by mohlo být, že podíl způsobených škod se i nadále pohybuje mezi 1,5 a třemi procenty, kdyby to však nezkazil právě loňský rok, kde podíl škod na majetku způsobených komínem nedosáhl 5,15 %.

Co je příčinou tohoto vzestupu? Změnila se snad v roce 2015 metodika posuzování příčin požárů? Nevím o tom. Zestárly skokově komíny? To asi ne, protože kontroly by to odhalily a byla by žádána náprava.

Kdybych byl konspirátor, začal bych přemýšlet o významu vět řečených v době, kdy měl předpis vstoupit v platnost:

Hasiči budou postih posuzovat individuálně. „V některých případech může stačit i domluva,“ uvedl Radek Kisinger, mluvčí generálního ředitelství hasičů. U výplaty pojistného by to bylo podobné. „Pokud zjistíme, že dotyčný opakovaně porušoval svou povinnost, bude sankce vyšší,“ řekl Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Konspirátor nejsem, a tak se zdráhám uvěřit tomu, že příčina požáru je uváděna účelově, aby se pojišťovny vyhnuly plnění v plné výši. Ale kde je tedy ta pravá příčina? Nosí snad kominíci smůlu?