Díky dceři do problematiky zdravotní péče trochu vidím. Byl nakousnut problém, do kterého nebude chtít nikdo jít a do něj tít. To totiž nejsou rychlé politické body do plusu, ale běh na dlouhou trať, kde se musejí shodnout i ti, kteří na sebe ve sněmovně hlavně házejí jen špínu.

Děkuji za čtení i komentář. Ve všem souhlasím. Kdyby to bylo jednoduché, už by to bylo vyřešeno, protože o tom, že to stojí spoustu peněz navíc, není sporu.

Pro stát i pojišťovny je ekonomicky snazší špičkově vybavit (např. robotickými systémy, moderními CT či magnetickými rezonancemi) menší počet velkých pracovišť než desítky malých regionálních nemocnic. V medicíně platí přímá úměra – čím více konkrétních operací či zákroků daný lékař a tým ročně provede, tím menší je riziko komplikací. Soustředěním složitější péče do menšího počtu specializovaných center se výrazně zvýší. Česko má v mezinárodním srovnání velmi hustou síť nemocnic, což vede k tomu, že jsou lékaři a sestry „rozdrobeni“ na mnoha místech. Spojením pracovišť vzniknou stabilnější týmy, sníží se počet extrémních přesčasových služeb a lékaři nebudou muset sloužit na tolika urgentních příjmech úspěšnost léčby. Mladí lékaři získají ve větších centrech komplexnější praxi a rychleji se dostanou k atestacím, protože budou pod dohledem dostatečného počtu zkušených kolegů. Provozovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu akutní chirurgii nebo porodnici v místech, kde se za noc provede minimum výkonů, je extrémně drahé. Centralizací se ušetří miliardy korun za duplicitní provozy, energie, administrativu a management. Ušetřené finance mohou pojišťovny investovat do posílení terénní péče, jednodenní medicíny (kdy jde pacient po zákroku domů) a navýšení platů stávajícího zdravotnického personálu. Zrušené nemocnice se přemění na léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) či lůžka sociální péče se vyřeší problém, kam umisťovat seniory, o které se rodina nedokáže postarat

Děkuji za čtení i komentář, s nímž naprosto souhlasím.

Jak se ve svém blogu dotazuje JN: co kdyby něco podobného řekl premiér Babiš? Babiš přece nikdy nevypustí z úst to, co by mu vzalo politické body. Od JN tedy zbytečná otázka a tím i zbytečný blog. Vlastně pardon- není zbytečný - rýpe do pana prezidenta...JN stačí opravdu málo.

A za mě: zdravotnictví reorganizaci potřebuje, nejsem ale odborník, abych vypsal potřebné kroky. Od toho tu jsou jiní, mezi které ale JN rozhodně nepatří.

Pěknej večer přeju

Děkuji za návštěvu a též přeji hezký večer. Reorganizaci zdravotnictví musejí řídit ti, kteří k tomu mají potřebná data i schopnosti. Ale diskuse o její potřebě se může zúčastnit každý. Jen musí počítat s tím, že jeho názor nemusí být brán vážně.

SLOVO Z PERIFERIE---Paní VŠ říká, že prezident vedle sebe postavil zdravotnictví a armádu. Nevím, nesleduji každé jeho mediální vyjádření. Já však vedle sebe zdravotnictví a armádu postavím, a to v podtématu vzdálenost.---Když jsem byl před několika lety postaven před realitu operace nádorového nálezu, nabídl mi ošetřující specialista tři možnosti. Krajskou nemocnici A v našem krajském městě, fakultní nemocnici B v sousedním kraji a krajskou nemocnici C v jiném sousedním kraji. A = v místě bydliště, B = 65 km, C = 90 km (vzdušnou čarou). Zvolil jsem B: důvěra založená na dobrém jménu nemocnice a dobrých zkušenostech nejbližšího okolí. Výhoda: jednalo se o robotickou operaci. Nevýhoda: vzhledem ke vzdálenosti jsem byl bez návštěv, které jsem ale po dobu hospitalizace nevyžadoval (jsem typ samotář). V nemocnici A by tomu bylo jinak, ale zase bez robotického zařízení.---Na vojně jsem měl výjimečnou možnost sloužit buď 100 km od domova, nebo 480 km od domova. Dobrovolně jsem se přihlásil k druhé možnosti, a to z prostého důvodu: ve vzdálenějším útvaru byla nesrovnatelně lepší vojna. Bylo to na Slovensku pod Tatrami. Nevýhoda: rodiče mě po dobu této části vojny nikdy nenavštívili, na čemž jsme se i domluvili. Čili: něco za něco.

Pane Stejskale. 7 měsíců jsem proležela v perinatologickém centru, když mě řidič sanity chtěl jednou odvézt do okresky, dala jsem mu téměř ke spánku pistoli. Manžela zachránili ve Vojenské.

Ale když jsem chtěla kontrolní ultrazvuk žlučníku, všude bylo plno.

Ať o zdravotnictví hovoří to, kteří mu rozumí.

To nešlo přečíst celé a to jsem se fakt snažil.

Nožička má pravdu s těmi médii, možná tu máme nezávislá média, ale určitě tu nemáme nestranná média.

Nejsem odborník na počty nemocnic, ale už samotné slovní spojení máme hodně nemocnic, aniž by se řešila jejich kapacita je hodně velkou zkratkou a jen těžko se k tomu dá zaujmout bez dalších dat nějaké stanovisko.

Jedno je ale jisté, že pokud se čeká dva roky a i více na operaci, tak je něco špatně a velkým počtem nemocnic to určitě není.

Nezávislé a stranící médium? Jak se ta přízeň na těch nezávislých vynutí?

Nerozumím tomu, že stát má určovat kolik má být nemocnic. Buď zřizovatel nemocnice je schopen svoji nemocnici udržet při životě finančně nebo není. Když není, musí nemocnice skončit. Tak by to sice mělo být, ale bohužel není.

Chybí totiž politická odvaha pro razantní změnu stále socialistického systému, ve kterém jsou zdravotní pojišťovny pojišťovnami jen názvem, reálně jsou jen velmi nákladnými rozdělovníkem zdravotní daně, eufemisticky nazvané zdravotní pojištění a nemocnice příkladem nehospodárnosti.

Děkuji za čtení i komentář, ale stát, alespoň zatím, neřekl, kolik má být nemocnic. Jisté je jen to, že je jich zbytečně mnoho. Rozhodně je lepší mít ve větší vzdálenosti jednu výbornou nemocnici než tři špatné v bezprostřední blízkosti.

To velmi nákladné rozdělování "zdravotní daně, eufemisticky nazvané zdravotní pojištění", nehospodárnost nemocnic,

o nichž píšete, je právě důsledkem zbytečně velkého počtu nemocnic.

Netroufám si říct kolik nemocnic je nebo není potřeba. Problém vidím naprosto někde jinde. Náš lékař, politik, manažer, umělec a nevím ještě kdo, chce mít takový příjem, jako jeho kolega v západních zemích. To je naprosto pochopitelné a dá se říct, že oprávněné. Zásadní problém podle mě je v tom, že průměrný příjem v západních zemích je podstatně vyšší než u nás. Pokud se tato disproporce neodstraní je stav neřešitelný.

Děkuji za zastavení i komentář, ale nemyslím si, že problém je v tomto případě tam, kde ho vidíte Vy. Jestliže víme, že v některých nemocnicích se provádí velmi nízký počet zákroků určitého typu a jinde se čeká, a přitom úhrada za zákrok je stejná, není možné očekávat, že ten, kdo se (byť ne vlastní vinou) nudí, si může vydělat dost, a přitom to systém ufinancuje. Ti, kteří jsou vytížení, ba i přetížení, si mohou vydělat dost. Tam, kde je zákroků málo, časem nutně bude i málo personálu bez ohledu na náborové příspěvky. Ale tohle řešení problému se rovná jeho vyhnití. A to asi taky nechce nikdo.

Argument se zkušenostmi odborníků chápu. Ale jestliže jsou menší nemocnice nevytížené, tak proč se všude na všechno tak dlouho čeká? Naší "okresní" nemocnice se to nejspíš týkat nebude, ale jestliže tam začnou jezdit i pacienti z nějaké další, menší, tak už budou pacienti v čekárnách stát jako v MHD ve špičce... :-(

Děkuji za čtení i komentář. Důvodem může být právě to, že někde jinde specialista nemá do čeho píchnout. Pokud má zdravotní systém platit všude všechno, chybí peníze na modernizaci. Nové přístroje jsou zpravidla výkonnější než ty staré, ale každá nemocnice si je nemůže dovolit. Je totiž rozdíl, jestli je ten přístroj opravdu využít po většinu dne i roku, nebo jen nahodile. Zřídka používané zařízení morálně zastará dříve, než se stačí zaplatit. Úhrady za výkony jsou podhodnocené, nejspíš proto, že v nich je počítáno s tím, že technika i lidé nejsou plně využití. Na první pohled je to paradox, ale pokud někde je práce opravdu málo, jinde jí klidně může být až moc.

tak jsem tu problematiku predhodil AI (specialne pro Nemecko, neb tam pracuji a trochu to znam) a zjistil jsem, ze Vas nazor ohledne tech lekaru a jejich dalsiho vzdelavani je skutecne realny.

I v Nemecku se uz desitky let resi ty naklady na ty nemocnice (tam je to 33% celeho zdravotnickeho rozpoctu) a samozrejme ze i v Nemecku je dost primitivu, ktere okamzite napadlo, ze je treba ty 'prebytecne' nemocnice zavrit.

Ale protoze maji nekteri lide v Nemecku jeste mozky, tak se zamysleli, jake by to zavirani melo konsekvence. A proto se snazi provest reformu pomoci takzvanych 'nemocnicnich sdruzeni'.

Základní myšlenkou sdružení nemocnic (označovaných také jako nemocniční sdružení nebo sdružení pro další vzdělávání) je princip „sdílet místo rušit“. Jedná se o politickou a organizační odpověď na otázku, jak zachránit lékařskou péči na venkově, aniž by se obětovala kvalita vzdělávání lékařů. Místo toho, aby se každá nemocnice sama snažila nabízet vše, spojuje se několik nemocnic (často jedna velká specializovaná nemocnice ve městě a několik menších zařízení na venkově) do sítě.

AI to samozrejme obsirne vysvetluje dal, ale to uz sem nemusim kopirovat, to si nakonec muze udelat kazdy sam.

Děkuji za čtení i komentář.

Podle dostupných informací bylo v Německu v roce 2024 celkem 1841 nemocnic, v roce 2014 pak 1980 nemocnic. Úbytek 139 nemocnic může být dán slučováním, o kterém píšete.

V České republice bylo v roce 2024 celkem 160 nemocnic akutní péče a 199 nemocnic, když započítáme i následnou péči. Vzhledem k počtu obyvatel (Německo 84 milionů, ČR 10,6 milionů) je počet nemocnic na obyvatele u nás o něco nižší než v Německu, ale jsme pátí v rámci EU. (Pořadí je Bulharsko, Německo, Rumunsko, Rakousko, ČR.)

Snaha o restrukturalizaci je tedy patrná i v bohatém Německu.

Zasloužená karma

Děkuji za zastavení i karmu.