Génius, nebo šílenec?

Svět se stále mění. Optimisté věří, že k lepšímu, pesimisté od nepaměti tvrdí, že k horšímu a realisté vědí, že ještě než se vyřeší jeden problém, objeví se jiný. Zlatý věk, kdy se věci jevily jednoduchými, je nenávratně pryč.

Svět se stále mění. Optimisté věří, že k lepšímu, pesimisté už od nepaměti tvrdí, že k horšímu a realisté vědí, že ještě než se vyřeší jeden problém, objeví se jiný. Zlatý věk, kdy se věci jevily jednoduchými, je nenávratně pryč.

Kde jsou ty časy, kdy naši předkové zjistili, že savci se dělí na dvě pohlaví, a pokud se někdo cítil poněkud nesvůj v těle, kterým ho obdařila příroda, byl prostě „divný“ nejspíše nejen pro své okolí, ale i sám sobě. Dnes jako by se s těmi, kteří se ve svém těle necítí dobře, roztrhl pytel.

Liberální přístup nám velí ponechat těmto osobám právo rozhodnout se podle svých pocitů a dnes již několik dnů ani české zákony nebrání nikomu změnit si pohlaví, pod kterým byl zapsán do matriky, aniž by musel podstoupit v podstatě zmrzačení vlastního těla.

Situaci to sice na jedné straně komplikuje, protože už není možné považovat za dokonale přesnou větu „kluci na to mají pindíka“, kterou nedávno odposlechla ve vlaku mezi dětmi, které ještě v tom jednoduchém světě žijí, blogerka Zdeňka Ortová, ale ve většině případů nám může být jedno, jaké nádobíčko se ukrývá pod šaty osoby, se kterou komunikujeme. Jenže většinou neznamená vždy. Jednou z těch výjimek je intimní život, pro který každý z nás chce partnera odpovídajících parametrů, a tou další je sport.

Když v neděli 29. července nastupovala ke svému úvodnímu utkání na World Matchplay v anglickém Blackpoolu šipkařka Noa-Lynn van Leuvenová , na druhé straně haly pořadatelé zápasili se třemi ženami, které protestovaly proti její účasti v ženské soutěži. Noa-Lynn van Leuvenová se totiž narodila v Nizozemsku jako muž a byla jím do svých šestnácti let. Poté prošla změnou pohlaví a přestože mezi muži byla průměrem, mezi ženami sbírá úspěchy a jako první transgender šipkařka se dokázala kvalifikovat na vrcholnou soutěž Grand Slam of Darts.

Na tuto soutěž však postoupila právě jen díky účasti na čistě ženských soutěžích, které byly zavedeny, protože ženy se ve smíšených soutěžích nedokázaly prosadit. Proto ty protesty, které podpořila i bývalá dlouholetá tenisová jednička Martina Navrátilová.

Určitě existují sporty, ve kterých ženy mohou rovnocenně soupeřit s muži. Šipky by podle mého názoru mohly patřit mezi ně, protože spíše než mimořádnou sílu vyžadují dobrou koordinaci pohybu, přesnost a pevné nervy. Podobně by to mohlo platit i u šachů, ale i tam existuje ženská kategorie.

Jednou z mála žen, která se dokázala prosadit v šachu mezi muži, byla maďarská šachistka Judita Polgárová. Mezinárodní šachovou velmistryní se stala už ve dvanácti letech a překonala tím i třicet tři let starý rekord legendárního Roberta Fishera. V době největší slávy byla na osmém místě světového žebříčku mezi muži a její ELO rating přesáhl 2 700 bodů. Kromě ní se však do první stovky mužského žebříčku dostaly jen dvě další ženy.

To, že takových žen není více, má podle mého názoru dvě příčiny. Jednak je počet žen, které se věnují vrcholovému sportu, je nižší než počet vrcholových sportovců – mužů. Ta druhá příčina spočívá v tom, že je statisticky prokázáno, že muži se daleko více odchylují od průměru než ženy, a to v kladném i záporném smyslu. A dělat jakýkoliv sport v absolutní světové špičce, to není volnočasová aktivita pro „normální“ jedince, ať už je jakéhokoliv pohlaví.

A mezi genialitou a šílenstvím je někdy velmi klikatá a nezřetelná hranice. Ostatně, osud výše zmíněného geniálního šachisty pravděpodobně znáte. A pokud ne, v historii velmi snadno dohledáte nejen jeho příběh, ale i řadu jiných.

Nicméně, na rozdíl od mého mládí, kdy ženám byla řada sportů včetně běhů na vzdálenost delší než 400 metrů zakázána, ženám dnes nikdo nebrání v účasti na mužských soutěžích, zatímco obráceně to zpravidla nejde. Výjimkou je kupodivu synchronizované plavání.

Pravdou však je, že pravidla jednotlivých sportů i to, zda budou mít jednu kategorii pro všechny, nebo dvě či více, určuje konsensus těch, kteří jsou oprávněni o tom rozhodovat. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, ale to j asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Zdroj:https://www.idnes.cz/sport/ostatni/trangender-sipkarka-noa-lynn-van-leuvenova-world-matchplay.A250729_132518_sporty_min?zdroj=cxrecs#cxrecs_s