Zvyšování dluhu (ve srovnání s HDP) je cesta do pekel.

(sice široká a veskrze příjemná, ale s nehezkým koncem)

Děkuji, myslím si totéž.

Bez dluhu nemůže náš socio-ekonomický systém, kterým je kapitalismus, existovat.

Pokud příjmy obyvatel reálně stagnují, je jedinou cestou zachování (nebo zvýšení) životní úrovně dluh.

Totéž se týká států. V devadesátých letech u nás platily firmy 55% daně ze zisku a nejvyšší zdanění příjmů činilo 47%. Teď je to 19% a 15% lineárně.

Pokud firmy a bohatí přestali platit daně a příjmy zaměstnanců stagnují, není nic divného, že stát hospodaří s deficitem.

I státy s vyššími a progresivními daněmi hospodaří s deficitem. V tom jádro problému nevidím. Spíše jej vidím v tom, že demokratické vlády si kupují volební hlasy podplácením (korupcí) voličů, a proto žijeme nad poměry. Pak není nic divného na tom, že hospodaří s deficitem stát i rodiny.

Řecký příklad ukazuje, že dluh na státní úrovni může být i výhodný. Aneb - projedeš něco v malém, spočítají ti to. Projedeš něco ve velkém, budou tě zachraňovat.

To je známá věc, že malý dlužník se bojí věřitele, zatímco věřitel se bojí velkého dlužníka.