"Ty seš teda kůň!" Věta, kterou pronášíme k někomu, kdo něco dokonale pokazil. Anebo... no vlastně se nechte překvapit.
Dnešní den přímo lákal k výletu. My z Polabí jsme zůstali věrni kraji a vyrazili do Kladrub nad Labem, kde se nachází zámek a národní hřebčín. Na koně jsme se moc těšili, jenže někdy se věci vyvíjí trochu odlišně než jsou naše představy.
Zajímavé je, že zde byl nejprve zbudován hřebčím a poté až zámek císařem Maxmiliánem II. ve druhé polovině 16.století.
Ještě se musím zmínit o koních, jedná se o teplokrevné plemeno, vzniklé ze starošpanělské a staroitalské krve. V současné době jsou kmenovým stádem bělouši, jejichž mláďata se rodí tmavá a bílou barvu získávají během dospívání. Ale najít se zde mohou i krásná plemena jiných barev.
A to je již zámek s přilehlým kostelem.
Zámecká zahrada
Budoár zámecké paní
Krásný porcelán nejen pro dámy.
Komnata pro komornou
A kde jsou koně? Kočí si prý odskočil na pivo.
A to si na pivo odskočili i koně?
Zatím jsme ve stáji potkali jiné obyvatele.
Ale jeden nikdy neví, kdo ho sleduje.
Tak přeci se objevil krasavec, poněkud hladový...
chvílemi zamyšlený.
Kdo hledá, najde pěknou hnědou kobylku.
Venku se vždy dá ochutnat něco dobrého k snědku.
" Holky domů!" A holky se nejprve způsobně jedna za druhou,
po chvíli bez ladu a skladu, vydaly ke stájím.
A opět nikde nikdo.
"Otoč se! Jsem tady ještě já! " Jasně, ten tvůj neodolatelný pohled
a ještě větší apetit.
"Ty seš teda kůň! Fakt krááásnej!"
Hezké léto se zvířaty, ale i s fajn lidmi.
P.S. Nejsou lidi, tak jsem si fotky pořídila sama.
Dvojče tohoto článku je zde.
