Tajemní společníci

Svěží ráno, sedím na malé terásce a v příjemném zákoutí nasávám lahodnou vůni kávy.  Kolem kouzelné ticho, myšlenky hlavou běží. Měla bych zase něco nafotit. A otázka je na světě. Co? Zahrádka malinká ... a přece... 

Je nás při té kávě spolu poměrně dost. Ptáci pějí své písně, kolem něco cvrliká a bzučí. Vidět nikoho není. To je třeba řádně prozkoumat.

Tu zelená kobylka,

jinde mírná vosička.

Mravence slyšet rozhodně není. Jak vlastně mezi sebou komunikují? Nejdůležitější jsou mravenčí pachy, feromony. Někteří mravenci užívají chuť, kdy dávají ostatním kamarádům ochutnat, co našli. A pak ještě cvrkot, který bývá vnímán přímo, jindy pouze z otřesů půdy. V nejpropracovanějších společenstvích jsou si mravenci schopni sdělit deset až dvacet různých příkazů. 

 Včely jsou pilné, to je o nich dobře známo.

Vosičky se zřejmě fotografují rády, nejsou zbrklé a chvíli vydrží pózovat. 

Mouchy dovedou být někdy poněkud obtížné, ale jinak jsou v našich krajích celkem neškodné. 

Káva dopitá, idylka pro tuto chvíli skončila. Tajemní společníci už také někam zmizeli.                   

Mějte krásné letní dny a zase někdy příště.