Seriózní reportáž z Olomouce...

...aneb jak bych si jako soukromý detektiv nic nevydělala. Dostalo se k mým uším, že o uplynulém víkendu mělo dojít k plánované vraždě nějakých lidí, kteří se sjedou v Olomouci. Prý se jednalo o nějaké pisálky a fotografy.   

Ale od začátku. Vzhledem k tomu, že také patřím do té bandy, nemohla jsem věci nechat jen tak. Vyrazila jsem tedy do Olomouce s předstihem, abych předem prověřila místa, která by případní zájemci mohli navštívit a kde by jim případně mohlo hrozit nebezpečí. Bylo nutné zdokumentovat kdejaké místo a detail. Protože na první pohled nebylo nikde nic podezřelého, měla jsem v úmyslu každý den všechny fotografie podrobit pečlivému prozkoumání.

Moje první cesta vedla  na Svatý Kopeček u Olomouce. Jen jsem tam dorazila, počala jsem se kochat okolní krásou přírody a...  

...bazilikou Navštívení Panny Marie.

Mé poslání ale bylo jiné, tak jsem pokračovala do zoologické zahrady, která mohla skrývat také nějaké nebezpečí.

Ale nevím proč jsem zde měla pocit, že jsem některým zvířatům  pro smích.

Tahle rybka jen údivem vypoulila oči.

 Malé děti mají docela jiné starosti a radosti. 

 A žirafí odpověď na to, co zde pohledávám? No posuďte sami.

Přesunula jsem se tedy do centra města. Nejprve do Smetanových sadů.  Takový altán ihned upoutá pozornost.

 Nebo tento krásný list.

 A jaké tajemství asi ukrývá místní chobotnice? Ta mě k sobě blíž nepustila. První podezřelá.

Ha, další podezřelý. Ale zmizel dříve, než jsem stihla cokoli podniknout.

Zašla jsem více do centra na Horní náměstí.

Tu jsem si mohla prohlédnout místní orloj.

A hele! Konkurence městu Písek, které se každoročně pyšní sochami z písku.

A co tihle? Ti byli neškodní, hráli a pěli krásně. 

Caesarova kašna

Detail sloupu Nejsvětější trojice, památka UNESCO

 Olomoucká radnice

Sešla jsem dolů do Bezručových sadů.

Botanickou zahradu jsem prostě nemohla vynechat.  

Ještě tam kvetly krásné podzimní květiny a jeden zatoulaný čmelák pózoval.

A zase jsem se kochala.

A to už je Václavské náměstí s katedrálou sv. Václava. 

Krása, až se tajil dech.

Pak se přede mnou  náhle objevil hotel Palác, kde měla být velká část těch pisálků a fotografů ubytována. 

Hrklo ve mně. Jakmile mám v ruce foťák a je co pěkného fotit, zapomenu na leccos. I na svojí detektivní činnost. Inu, jako soukromý detektiv bych si opravdu nevydělala ani floka. A jak to dopadlo s plánovanou vraždou? To už bude jiný příběh, počkejte si do rána.