Samej černej pták

Počátkem září jsme nacvičovali zvládnutí podzimního chladna a vlhka při každodenní přeháňce, ať lehké či lijáku. I ten věčný vítr jsme poctivě trénovali.  A k tomu, kam se člověk podíval, všude samej černej pták.    

Irský krasavec. Jó, tam se to krkavcovitými jen hemží.

A jestli jste snad čekali něco jiného a peprnějšího, tak budete muset jinam.

My jsme se vydali nejen za černými ptáky na jihozápadní pobřeží Irska. Kladli jsme si otázku, jací jsou Irové. Byli jsme mile překvapeni. Irové mají pověst jednoho z nejpřátelštějších  národů na světě. Lidé jsou velice otevření a velmi rádi vám se vším pomohou. Dá se říci, že jsou na svojí zemi hrdi.

V minulosti žila většina obyvatel na venkově, časem se skoro šedesát procent obyvatel přesunulo do měst. 

Naší první zastávkou bylo bývalé královské a církevní místo Rock of Cashel (Ďáblův kámen). Legenda praví, že Rock vznikl díky ďáblu, který letěl kolem. Když zahlédl na tomto místě svatého Patrika, jak staví klášter, tak ho to šokovalo, že kámen, který držel v ústech upustil.

Hlavní část z 13.století.

Kaple Cormac´s Chapel z 12. století je nejstarší a nejkrásnější zachovaný románský kostel v Irsku.

Přilehlý hřbitov s keltskými kříži. 

Pod hradem je na dohled i opatství Hore Abbey ze 13.století. I zde se to hemžilo černými ptáky. Dodávalo to místu spolu s těžkými mraky tu správnou atmosféru.

Pohled na městečko.

Silnice jsou zde úzké a ne všichni dodržují předpisy. 

Lze zde potkat i veterány. 

Vesnička Adare z počátku 19.století tvořená kamennými stavbami s doškovými střechami.

Kam koukneš, zase černej pták. 

Místní kostel  Nejsvětější trojice. 

K odpočinku místním i turistům slouží malebný park.

Prší a prší, což ale nebrání obdivu krásy této řeky. 

Mokro nevadí ani místnímu kozlovi ani jeho majiteli, nějak se vydělávat musí.

Mnozí z naší skupiny to v lijáku vzdali, po čase jsem je nalezla v této milé hospůdce, kde jsem neodmítla vynikající irskou kávu.  

Déšť má i své výhody. Černé mraky vyvolávají v některých místech zvláštní pocit. 

Návrat zpět do hotelu vedl přes městečka, jejichž barevné domky vypadly jako dětské lentilky.

A na závěr ještě irské přísloví.

Tři druhy mužů se špatně vyznají v ženách - mladíci, muži středního věku a starci.

(Veškeré fotografie jsou mnou pořízené.)