Ráno všedního dne - Fotomatiné

Na jeho počátku je v tomto ročním období tma tmoucí. ............................................................................................................................................................

Noční můra - Brrrr!

Au, ten kostlivec mi tou pařátou snad vydloubne oko! Cítím tlak na levém oku. Zkusím otevřít pravé a hele!

Linda se svojí přední tlapkou opírá o moje oko a něžně ke mně hovoří "Mňááu! Kdy už konečně dostanu něco k snědku a dlouze se semnou budeš mazlit?" Uf! Vyjímečně jsem jí vděčná za probuzení.

Pokus o opětovné usnutí je narušen dalším zvukovým vetřelcem.

Neochotně vstávám a ploužím se do kuchyně pro něco k snědku.

Vezmu pár snítek čaje

nebo když vybyde nějaká minutka navíc, udělám si chvilku pohodičku. Vstávat se má pomalu.

Počasí sychravé, ale cestou na vlak se kochám okolím. No dobrá, někdy.

Na nádraží se neskutečně nudím než dorazí opožděný vlak, a tak alespoň zkoumám koleje.

V metru kromě zakaboněných obličejů narazím i nějaký rozjasněný a je mi hned lépe na duši.

Jen to hemžení cestujících moc nemusím.

Konečně zase na ulici. Budíček pro spáče aneb Ranní ptáče dál doskáče.

A jsem v práci. Počítač se tváří nějak výhrůžně!

Tak všem přeji hezký den.