Přišel zcela potichu.

Tak jsme se konečně dočkali. Lehounce poletoval, někde méně, jinde zasypal kdeco. Přinesl s sebou dětskou radost, nechal stromy vyniknout jejich štíhlými kmeny a košatými korunami, pročistil vzduch. Sníh. Venku se objevily zachumlané postavy, že ani nebylo poznat, kdo je kdo. Některé se veselé smály, jiné však bručely, že ….

Ano, všechno má svůj rub, ale také líc.  Často však záleží jenom na nás, jaký postoj k té bílé nadílce zaujmeme.

Tentokrát jsem pořídila pár pohledů v Praze z pravého břehu Vltavy a na Vyšehradě.