Den stvořený pro samá překvapení. Všichni už jsme poněkud otupělí ze všech koro nařízení a povolení, která se střídají ze dne na den. Nejlépe vypadnout za hranice všedních dnů. A kam? Třeba na zahrádku na pivo.
Ale pěkně popořádku. Výlet jsme nasměrovali na Bezděz, založený v roce 1264 králem Přemyslem Otakarem II. Kraj, který inspiroval Karla Hynka Máchu k vytvoření slavného díla Máj.
Cestou k hradu nás čekala poněkud nezvyklá cedule na jedněch vratech. Pousmáli jsme se. Avšak krátce, protože v momentě na nás zablafal střední, avšak pořádně naštvaný pes. Fotit se nedalo, úlek rozklepal ruce. A kocour, který vše spokojeně sledoval, v momentě kdy jsem konečně zmáčkla spoušť, byl fuč.
Oba hlídali poněkud netradiční obyvatele této zahrady.
A pak přišlo další, tentokrát příjemné překvápko, které jsme v těchto končinách ani nečekali. Vychlazené pivo, k tomu ještě vydatný oběd, servírovaný milou obsluhou.
Chvíle posezení a pak vzhůru k našemu cíli.
K hradu vede malebná Křížová cesta.
Občas je třeba kouknout pod nohy, abychom neslyšeli známou hlášku: " Pane doktore, vy jste se zase kochal!"
Cestou několik bran, v těchto místech už člověk doufá, že za branou bude na nádvoří.
Hrad za branou byl, leč stále ještě poněkud vysoko.
Po strmé a kamenité cestě jsme jej konečně dobyli. Doba koronavirová, brána zavřená.
Odměnou za naše plahočení vzhůru nám byl pohled na jarní přírodu.
Zpět to byl po hladkých kamenech pěkný sešup, až se dole skoro hlava točila.
Chtělo by to ještě dobrou kávu, avšak v občerstvení po cestě jsme byli mrazivě upozorněni, že káva nebude neb nemáme rezervaci. Rezervace na zahrádce? Další, tentokrát trochu nemilé překvápko po příjemných zkušenostech cestou vzhůru. Rádi jsme se vrátili na počáteční místo našeho labužnického činu a nebyli jsme zklamáni. Při příjemné kávě v pohodovém prostředí jsme snovali plány na další výlet.
