Kudy? Tudy...

Za příjemného sobotního  počasí jsem zavítala do  nejmenovaného  města, abych zde zachytila ruch na městských ulicích. Název zatím neuvádím, neb ke správnému výsledku dospějete všichni.    

"Holt  jsou to starosti, stále nepřiplouvá naše loď, ale jenom samé divné věci."

"Hele, hlavně nenápadně, tamhle jsou!"

Teplo unaví i cyklisty, pitný režim nezbytný.

Žádný problém, když není lavička. Není nad pohodlíčko!

"A je to! Zase někdy, jo?!"

Hamburger nezklame a výsledek také ne. Tedy,  jak  koho.

U protinožců?

Levitace s opěrou. Zázrak se nekoná.

Městu vládly mažoretky.

Náramně jim to slušelo.

Jenže je to dřina stále tančit, odpočinek je nutný.

Jiní se vyjadřovali malbou na  zeď Johna Lennona..

První nápisy a malby se poprvé zde objevily v šedesátých letech 20.století.

 Železná mříž s reliéfem Svržení Jana Nepomuckého.

"Dejte drobáček. Slitujte se!   Na značkové oblečení  nehleďte."

Zmařený život. Drogy, alkohol, ztráta důstojnosti.

Způsob, jak se také seznámit.

Námluvy po čínsku.

 Co Čech, to muzikant. Už je všem jasné, že jsem byla  v  matičce Praze.  Jenže se naskýtá otázka, koho  vlastně bylo víc? Našinců nebo cizinců? 

Tož jsme si opověděli a příště... příště raději opět někam do přírody.