Prosím? Aha, tak raději budeme užívat známější název Květná zahrada v Kroměříži. Tento raně barokní park najdeme zapsaný do seznamu památek UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem.
Zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna - Kastelkornu v období 1665-1675 na bažinaté půdě za hradbami města, ve slohu raně barokním.
Hned u vchodu skleník lemují vzrostlé palmy,
s květinovou výzdobou ve tvaru srdce.
Ve skleníku nalezneme ibišky a mnoho dalších známých i méně známých rostlin.
U vchodu do samotné zahrady se nám naskytne hezký pohled na park s Rotundou.
Pokud u tohoto vstupu zabočíme doleva, míjíme zajímavá zákoutí,
až nakonec dorazíme k nově zrekonstruovanému pavilonu, zvanému Ptačinec.
Jeho obyvateli jsou hrdličky a holubi.
Na chvíli i pěkně zapózovali.
Pavilon je obehnán vodou, ve které se za pěkného počasí zrcadlí místní architektonické prvky.
Celý park je protkán alejemi,
doplněný kašnami.
Kašna Tritónů.
Ač v letošním roce vláhy mnoho není, některé místní květiny lákají motýly.
Hlavní vstup kdysi tvořila Kolonáda, která je svými 244 metry dodnes jednou stranou zahrady.
Zdobí ji 44 soch antických bohů.
Ze střech kolonády vyniká osmiboká Rotunda a geometrické tvary cest a živých plotů zahrady.
Kašna Neptuna
V pravé poledne bylo potřeba se zchladit v již zmíněné Rotundě, bohatě zdobené náměty Ovidiových proměn.
V jejím centru je zavěšeno na 25 metrové struně 30 kilogramové Foucaltovo kyvadlo, které představuje důležitý experiment potvrzující otáčení Země kolem své osy. Kyvadlo zde nainstaloval profesor kroměřížského gymnasia český pedagog, fyzik a astronom PhDr. František Nábělek.
Pro toho, kdo se díval pozorně na fotografie, nebude těžké uhodnout, co jsem to vlastně nafotila.
Po nachození několika kilometrů křížem krážem zahradou v horkém letním dni, bylo příjemné spočinout kde jinde než opět mezi květinami.
P.S. Všechny uvedené fotografie jsou mnou pořízené.
