Hospoda, která se někam vypařila

Znáte to, celý den se někam plahočíte, těšíte se na pivko nebo alespoň na malinovku... A jste sice bohatší o zajímavé zážitky a dojmy, ale žízeň je neuhašená.

Tentokrát jsme vyrazili  na zříceninu hradu Dívčí Kámen. Výchozí bod k tomuto hradu se nachází v obci Třísov nedaleko Českého Krumlova. Nejprve projdeme kolem krásné kapličky, dále pak pokračujeme po červené. 

Tato lesní cesta je zdobená různými cedulemi.  Na jednom stromě u cesty, v místě, kde si spolu povídají jenom stromy, jsme potkali oznámení o  "Přerušení dodávky elektrické energie". Ať jsem se rozhlížela jakkoli po lidském obydlí, našla jsem pouze zbytky dávného oppida.

Nikde ani živáčka, jen větve šuměly. 

A další oznámení nám nabízelo osvěžení v hospodě, prý 8 minut vzdálené. Tu jsme však nepotkali ani po půl hodině pěší chůze.  Prostě se někam vypařila. Naštěstí jsme měli zásobu zteplalé pitné vody, takže k dehydrataci organismu nedošlo. Ale když se jednou objeví žízeň na pivo...no nic.

Dorazili jsme pod hrad ke Kremžskému potoku.  

Zde nás uvítala informační tabulka, že jsme skoro u cíle.  

Než se vydá člověk na stoupání k pokladně pro zaplacení vstupného, musí se seznámit s povětrnostními podmínkami od Meteorologické služby hradu. Reklamace počasí se nepřijímají. 

K pokladně je to jen pár schůdků...

 ... avšak jsme neustále sledováni.

Kým? Tímto hradním strážcem.  

 Ten pečlivě dohlíží na každého návštěvníka, zda podrobně prostudoval Provozní řád zříceniny. 

A to už jsme u vstupní brány.  

Než vstoupíme na nádvoří, čeká nás ještě jedno upozornění. 

S dokončeným základním vzděláním pro vstup na nádvoří hradu jsme konečně stanuli uprostřed historie. 

 Hrad byl založen rodem Rožmberků v roce 1349 a týmž rodem byl opuštěn roku 1506.

 Po strmém stoupání se dostaví odměna v pohledu na celý hrad.

 Cestou dolů pozor na nohy. Dole nás čeká další překvapení.

Kdo dorazí zpět ke vstupu, může se občerstvit v místním samoobslužném obchůdku. 

 Platební karty zde však neberou.

 Možná, že zde budou mít i to vytoužené  pivo. V blízkém potoce jsem však neviděla, že by se nějaké chladilo. A kdo má chuť na kávu, čaj či jiné občerstvení, nepřijde zkrátka. V Kafevároš si každý může uvařit co je mu libo. Posléze posedět a zažít ten nevšední zážitek. Nejprve vědomosti nabyté než dorazil na hrad, a poté dotek historie, vůni dobrého moku... 

Cestou zpět si už jen užíváte přírody. 

Po zpátečním prudkém stoupání do výchozí obce Třísov se přeci jen žíznivi dočkají svého lahodného moku. To bychom snad ani nebyli Češi. 

Fotografie byly pořízeny mou rukou za stavu naprosté vyprahlosti tělesné schránky.