Z názvu již mnozí tuší, že se jedná o oblíbený triumfální výrok známé ušaté postavičky, narozené 2.května 1926 v Plzni. Zvu vás do plzeňského Muzea loutek na náměstí Republiky.
Historie českého loutkářství se začíná psát od druhé poloviny 18.století, kdy u nás vznikaly nejznámější kočovné loutkářské rody - Dubští, Kludští, Kočkové a nejznámější Kopečtí. Symbolem českého loutkářství se stal Matěj Kopecký.
Tito loutkáři používali krásné loutky, které pro ně vytvářeli venkovští řezbáři.
Počátkem 20.století, v období 1.světové války, nabylo na významu Loutkové divadlo Feriálních osad. Představení pro dospělé se satirickými narážkami na dobu měla často větší úspěch než představení dětská.
Tak už se jenom posadit a sledovat, až se opona zvedne.
Za patřičně řinčivé muziky se již na scéně ukazují loutky z Orientu,
nesmí chybět klaun ani svalovec,
a také Švejk.
Co Čech, to muzikant.
Moudrá stařenka
Už tehdy to dívky na Východě neměly lehké.
Největší osobností se stal Josef Skupa, kabaretní autor, herec, zpěvák a především loutkář.
Významnou loutkou se stala komická postava nejprve nazývaná Pimprle, později Kašpárek, který byl po celou dobu 1. světové války oblečen v kostýmu v národních barvách. Však také nejednou ve svých hláškách pohřbil nenáviděné Rakousko -Uhersko.
Někdy kolem roku 1919 Josef Skupa načrtl loutku s holou hlavou, velkýma odstávajícíma ušima, frakem a dřeváky se jménem Spejbl.
Je zajímavé, že se Spejbl poprvé objevil jako cvičenec na hrazdě a partnerem mu byl právě Kašpárek.
Teprve 2.května 1926 se na scéně objevila postavička, která Spejblovi z oka vypadla, "spejblátko" jménem Hurvínek se svým oblíbeným: " Ale taťuldo... " či " Cháchááá... ."
Uměl úžasně koulet očima. Na jaře byla pak rodinka rozšířena o Hurvínkovu kamarádku Máničku, která ráda o sobě říká: "Já nemám nadváhu, ale podvýšku! Jsem prostě na svojí váhu moc malá." Další významné místo patří psu Žerykovi, Bábince a dalším.
Hurvínek letos oslavil "teprve" své 90.narozeniny. O sedm let starším Taťuldovi však tvrdí, že na tom se svou bystrostí není moc dobře, protože se ho zeptal, kolik je hodin. Spejbl se podíval na teploměr a řekl, že je buď úterý nebo duben?.
A jak je na tom Hurvínek, posuďte sami.
Cituji:
Spejbl: "Hurvínku, dej rybám novou vodu!" Hurvínek: "A proč? Vždyť tu minulou ještě nevypily."
Hurvínek se prostě nemění a je to moc dobře.
