Cháchááá!

Z názvu již mnozí tuší, že se jedná o oblíbený triumfální výrok známé ušaté postavičky, narozené 2.května 1926 v Plzni.  Zvu vás do plzeňského  Muzea loutek na náměstí Republiky.

Historie českého loutkářství se začíná psát od druhé poloviny 18.století, kdy u nás vznikaly nejznámější kočovné loutkářské rody - Dubští, Kludští, Kočkové a nejznámější Kopečtí. Symbolem českého loutkářství se stal Matěj Kopecký. 

Tito loutkáři používali krásné loutky, které pro ně vytvářeli venkovští řezbáři.

Počátkem 20.století, v období 1.světové války,  nabylo na významu  Loutkové divadlo Feriálních osad. Představení pro dospělé se satirickými narážkami na dobu měla často větší úspěch než představení dětská.

Tak už se jenom posadit a sledovat, až se opona zvedne.

Za patřičně  řinčivé muziky se již na scéně ukazují loutky z Orientu,

nesmí chybět klaun ani svalovec,

a také Švejk.

Co Čech, to muzikant.

Moudrá stařenka

Už tehdy to dívky na Východě neměly lehké.

Největší osobností se stal Josef Skupa, kabaretní autor, herec, zpěvák a především loutkář.

Významnou loutkou se stala komická postava nejprve nazývaná Pimprle, později Kašpárek, který  byl po celou dobu 1. světové války oblečen v kostýmu v národních barvách. Však také nejednou  ve svých hláškách pohřbil nenáviděné Rakousko -Uhersko.

Někdy kolem roku 1919 Josef Skupa načrtl loutku s holou hlavou, velkýma odstávajícíma ušima, frakem a dřeváky se jménem Spejbl. 

Je zajímavé, že se  Spejbl poprvé objevil jako cvičenec na hrazdě a partnerem mu byl právě Kašpárek.

Teprve 2.května 1926 se na scéně objevila postavička, která Spejblovi z oka vypadla, "spejblátko" jménem Hurvínek se svým oblíbeným: " Ale taťuldo... " či " Cháchááá... ." 

Uměl úžasně koulet očima.  Na jaře byla pak rodinka rozšířena o Hurvínkovu kamarádku Máničku, která ráda o sobě říká: "Já nemám nadváhu, ale podvýšku! Jsem prostě  na svojí váhu moc malá." Další významné místo patří psu Žerykovi, Bábince a dalším.

Hurvínek letos oslavil "teprve" své 90.narozeniny. O sedm let starším  Taťuldovi však tvrdí, že na tom se svou bystrostí není moc dobře, protože  se ho zeptal, kolik je hodin. Spejbl se  podíval  na teploměr a řekl, že je buď úterý nebo duben?.

A jak je na tom Hurvínek, posuďte sami.

Cituji:

Spejbl: "Hurvínku, dej rybám novou vodu!" Hurvínek: "A proč? Vždyť tu minulou ještě nevypily." 

Hurvínek se prostě nemění a je to moc dobře.