Pěsti pod závojem

/poezie :: aneb Hlava na kolenou/

jaké zvláštní probuzení

kolem tma a divné chvění

jako bourec uzavřená

hledám světlo které není!

hledám malou skulinku

světla zlomek spatřit zvenku

někým pouty omotaná

dýchat ještě na chvilinku!

rozmotej mě z hedvábí

dlouhé chodby nevábí

tmou mysl úzká sevřená

křičím stále jen aby… !

pěstmi biju do stěny

v mysli rychlé proměny

hlava padá na kolena

mysl tělo zmateny!

tluču pěstmi do podlah

jizvy zrodí další strach

touhou utéct probuzená

konec lechtá na patách!

rozmotané vězení

z dlouhé šály z omotání

co má bitva znamená?

bez závoje zraněná