Drak v davu

/o oceánu v Praze.../

jsou chvíle kdy stojím uprostřed davu

dav jako moře rozpíná se do všech stran

ztrácím se v jeho vlnách

jako oceán velká osamělost 

objímá mne svými pažemi

dnes zrána stála jsem tam ve vlnách

náhle jako by jedna z vlnek vyhoupla se výš

chtělo se mi smát křičet vzlétnout

pod tou vlnkou skrýval se mořský drak

jeho šupiny se leskly jako zlato

mořský drak plaval mezi vlnkami

hrál si pod hladinou s mušlemi

jako by sám jediný byl šťastný v té vodě

schovala jsem se za veliký útes

mé srdce se radovalo sledovat jeho hru

jsou chvíle kdy stojím uprostřed davu

dav jako moře rozpíná se do všech stran

ztrácím se v jeho vlnách

jako oceán velká radost

Drak mne objímá svými pažemi