- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
i kdyz zameskane Pompeje by me mrzely. Na druhou stranu zazitek sledovat hasiciho italskeho ridice musi taky stat za to. Ja bych, zna zaklade pozorovani, spis ocekaval, ze si v klidu sedne vedle a pocka, az to dohori samo :-)
Pompeje vem čert, ty byly, jsou a budou, ale zážiteček s Marčélem byl asi pro Moraváky tím pravým adrenalinem
jenže se furt někde pocestovává a nehladí si svoje žvížátka víš?
až zas někam pojedeš přijeď taky semka
http://blog2.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A120722_279717_blogidnes
protože my sme tam vopuštěný a nikdo nás nehlídá a nehladí víš? Můžeš tam jet autobusem i loděm i vlakem jen prosim neudělej zase vlny a zemětřesení protože sme zjistlili že kam vstoupiš tam je všechno vzhůru nohama a proto si mi taky sympatická žejo.
Já tam občas chodím, tygřičko, ale zatím tam nepácháte žádná zvěrstva, tak jen z výšky pozoruju, jak se tam hezky hemžíte
bloger, který dovede 1 téma rozmetat do 3 epických dílů.
No nebláznětě, bombardére, nemohla jsem to přeci všechno nahňácat do jednoho článku - to by se všichni pozvraceli a přestali věřit MHD! ale buďte klidnej, trilogii už dál rozšiřovat nebudu, i když si o to níže koledujou
Marčélo mi připomněl, kterak jsme stopem putovali do Itálie s úmyslem navštívit Benátky. Zastavilo nám auto s pavoukem přes přední sklo a rozbitým světlem. Dlužno poznamenat, že jsme na něj nemávali. Bohužel řidič Marčélo se rozhodl že nás sveze. To že se za jízdy neustále otáčel dozadu a podával si s námi ruce, nebo že v 90km/h do půl těla vylézal z otevřeného okna mával a pokřikoval na pasoucí se krávy nebyl až takový problém, ostatní dva spolujezdci totiž byli naprosto v klidu, což nám dodávalo naději že jízdu přežijeme. Potíž ovšem byla, že Benátky, italsky Venecia a anglicky Venice se nám vzdalovaly. Ukázalo se, že nedaleko Benátek do kterých jsme jeli se nachází městečko Venice do kterého jsme na rozdíl od Marčéla naopak nejeli. Navíc Marčélo měl dobrosrdečnou povahu a snažil se nás přemluvit k pár panákům v baru. Naštěstí ten nejmladší měl pochopení pro naše obavy a v nestřeženém okamžiku nám z kufru vydal batohy a poradil, že se máme schovat, neboť Marčelo nás bude hledat.
no vidíš, a mohl si mít dalšího kamaráda na facebooku, jen to křehké přátelství udržet...
Krásné, a vyvolávajíci přímo laviny vzpomínek... jenom ta moje by se sem nevešla, tak jsem ji dal SEMHLE:
parádní! A tak to má bejt - pěkně tůristí srovnat hned zkraje do latě, aby se jim tu náhodou moc nelíbilo
musí být náš příbuzný z otcovy strany: ten taky všechno spravuje kladivem (naposledy zaseklý zip u kalhot), a na výlet by jel, i kdyby mu hořela sedačka pod hyždí...
Jo, napsáno. Kdybyste to Kiki slyšela VYPRÁVĚT!!!
obvyklý a dříve býval i u nás. A vsadím boty, že někde ještě je. Takový autobus pamětník se na okresní přebor náramně hodí, když dojede.
Jinak se přimlouvám, Tino, ještě za další pokračování ... o letadle. to jsi vynechala
Já se přidávám, navrhuji ponorku
... ty mě budšš mít jednou na svědomí rekapitulace: 3x kafe na monitoru, 2x v klábosnici a 1x v průdušnici. Ten poslední lok mě málem dostal.
Účet pošlete mé pojišťovně dík a pěkný víkend!