"Matky mají generální pardon z titulu své funkce"

říká jeden můj kamarád. A má svatou pravdu. Ale taky se říká "Každý si životem vláčíme svou matku". Mamma mia, i s tím bych občas souhlasila! Tak jak to tedy je?

Matky jsou jedním z vděčných témat k hovoru, když se sejdeme s přáteli. Ano, přiznejme si to, maminky nám občas zlobí! Buď my nejsme takoví, jaké by nás chtěly mít, nebo ony nejsou takové, jaké bychom je chtěli mít my. Ze všech těch hovorů s přáteli jsem nabyla dojmu, že když to mezi rodičem a dospělým potomkem začne skřípat, většinou je to způsobeno nespokojeností, že druhá strana neodpovídá představě dokonalosti.

Taková máma dítěti celé dětství v zájmu udržení  autority vtlouká do hlavy svou neomylnost ("Bude to takhle, protože jsem to řekla!"), takže dítě, když dospěje a rozum nabere, nedokáže pochopit jak to, že jeho mamka dělá chyby, něčemu nerozumí a mýlí se. Až když vyroste z prvního záchvatu vševědoucí dospělosti a sám něco navzdory nejlepšímu vědomí a svědomí zmastí, dojde mu, že rodič je taky jenom člověk. Ale je to podraz srovnatelný se zjištěním, že Ježíšek není! Zas jedna iluze v háji...

A naopak. Matky do nás občas vkládají naděje, které nemůžeme zaboha naplnit. Zdá se, že maminky občas zapomenou, že nás vyrobily s tatínky, nikoliv s laureáty Nobelovy ceny či Supermany a náš genový základ je limitován (nebo máš nějaký tajemství, mami?). Tlak na potomka, aby směřoval vytouženým směrem, může být zcela nenápadný, ale také k šílenství dohánějící. Vzhledem k tomu, že máma je jediný člověk, u kterého máme 100% jistotu, že to s námi myslí dobře, je lepší se snažit. A neodmlouvat!

Moje máma ten generální pardon má. A nejen z titulu své funkce. Také za to, že navzdory životním peripetiím neztratila smysl pro humor a vždycky se s ní báječně bavím. Že přesto, že je ve věku, kdy už se lidé převážně věnují filatelii slevových kuponů, jí největší radost udělá nový notebook nebo malířské barvy. Že kdykoliv se na ni podívám, nebojím se vlastních přibývajících let. Řečeno mateřským slovníkem: Povedla se - dělá mi samou radost a jsem na ni pyšná!

Nedejte na to, že vaše matka nonšalantně prohazuje "Já na ty amerikánský svátky nevěřím!" Pokud dostane pugét ke Dni matek, uvidíte, jak zrůžoví a rozkvete. A víte, že je to zrovna zítra? Tak honem do květinářství! Zaručuju vám, že za tohle výchovnou nedostanete ;)