- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tino, báječné čtení :)
Já zase sháním cosi, co by chutnalo jako jahodový miláček... pamatujete si to taky někdo? Můj muž ne :( ne a ne vykutat z ničeho tu chuť.. .svého času jsem nakoupila cokoli mléčného s jahodami.. NIC.. prostě NIC.. .a taky lesní jahůdky, ty maličké bonbony.... a bonbony v plechovce ..... joj..... šumák mi nejel..... vadilo mi, jak mi napěnil pusu a já nevěděla, kam s tím :))))
Pěkné. Ten vitacit si občas ještě koupím i dneska, akorát je mi po něm blbě, takže si ho sypu do vody. Takže musí bejt něco s tou vodou.
Já zas pořád jedu v těch malinkých Nugetkách. Dokonce je jím tou samou lžičkou jako pře 35 lety
Jo jo, tyhle džusy kupovala mamka. Byly děsný :))))
Jsem jednou na vojně jako záklaďák hlídal basu a nějak mi nedovezli pití.Pak mi kuchař přinesl Vitacit. To by nebylo tak hrozné, ale byl rok 1999 a bylo to armádní balení 2 kg:)velký modrý sáček se žlutým nápisem.Pamatuji si, že to celá rota pila několik dní.Taky nechápu, jak bača, který žil na špeku, uzeném, haluškách, bramborách, slivovici a cg mohl umřít v 97 letech při práci.Jinak pěkné, karma Tino.
...a džusy Pomka, Dino v plechovce, teda vlastně konzervě...
A slušný pendrek také nikde není. Ty náhražky stojí za ho..., nebo za pendrek.
Ano! Jak vám to nevypálí pusu na půl dne, není to pendrek, ale... EU
opět super, Tinko. Také Jsem ujížděla na barile A marně sháním Hořické trubičky, které by chutnaly jako ty z mého dětství. Co já už jich ochutnala, ale pořád to není ono
Přesně! Některé dobroty, když se začnou dělat podle receptury pod kontrolou, už prostě nejsou to pravé...
Přeju pěkný víkend!
Mně bylo teda v době revoluce deset, takže dejme tomu, že si ty secreálný potraviny pamatuju z první půlky dětství:) Nicméně toliko vím, že dvě lžičky Vitacitu jsou jako šťáva z jednoho Citronu - film Kaše. A jdu si ho pustit:)
"Mamííííííííííííííííí." "MAAmííííí." "Já mám hlad." Volala jsem pod barákem. Mamí mi hodila chleba se sádlem. "Napíííííííít." Na ni bohužel neplatilo. Nenáviděla jsem všech 60 schodů, které jsem musela kvůli malinové šťávě (kterou jen tak někdo neměl) dát. Jsem si jista, že byla má strava tenkrát nutričně vyvážená, což dnes, kdy nás "západ" převálcoval, nemohu říci.
Skvělý článek
Díky postarala ses mi o velmi neodbytnou chuť na chleba se sádlem a škvarky. A kde je jako teďka mám vzít?!
A když už Jaroslav připomněl antiperle, tak já přihazuji slavné nápoje Libertu, Amaru a Ovonu...zvlášť Amara, na tehdejší poměry odvážnou barvou, přitahovala
Já pamatuju akorát Pomonu a pomerančový džus v plechovkách, příšerně chemický a hořký :)))