Dobře podrbané ego

U pravidelné sobotní dopolední kávy s kamarádem Honzou jsem nadhodila problém s mým červeným praFordem z minulého století: „Tomato děsně žere. Už si bere víc jak deset na sto. Co s tim může…?“

Honza je technický typ, tak povídá: „Jestli ona to nebude ta Lambda sonda, co tě na ni mamka už před třemi lety upozorňovala.“ Může být! I nelenila jsem, vyhledala na netu „vadná lambda příznaky“ a šup! Už se to na mě hrnulo. Máme všechny symptomy, diagnóza téměř jistá. Znám svý auto, né?

V pondělí jsem Tomato odvezla k mechanikovi. Pan mechanik je milý pán, rád mě vidí a je na mě hodný, i když plácám nesmysly. Když jsem mu tedy vyjádřila své obavy, nezavyl „Jé, blondýna gůglila…“, ale jen se lehce uculil do vousů a citlivě mi sdělil: „Víte, při stáří toho auta to spíš bude prorezlá nádrž. No ale podívám se i na Lambdu, ať máme klid…“

Jsem na to zvyklá. Tak jako s lékařem nepolemizuju o předepsaných lécích, s mechanikem se nehádám o součástky. Oni to ví nejlíp… Takže jsem jen sklopila uši, poděkovala a nechala Tomato panu doktorovi, ať dělá, co umí.

Pan doktor se ozval včera, že máme s kamarádem Tomem kdesi vyzvednout jakousi součástku, dovézt mu ji a do hodiny prý s Tomatem odjedu. V obchodě, kde mi měli součástku předat, jsme nafasovali krabičku a to víte, ženská, musí do toho vlízt a podívat se, jestli se tím nedá třeba namalovat pusa.

Držím v ruce kabel s velmi povědomými udělátky na koncích a povídám Tomovi: „Tyjo, to vypadá úplně jak ta Lambda!“ A taky že jo. Když jsem se pana mechanika ptala, jestli to teda bylo to, co jsem myslela, pokorně odpověděl: „Ano, byla to Lambda sonda, jinak také kyslíková sonda…“ Nechala jsem se poučit a s milým úsměvem přikyvovala na jeho řeči, kterým už jsem moc nerozuměla. Ale uvnitř, uvnitř jsem se rozkročila, zaklonila, začala si bušit pěstí do hrudi a vítězně řvát: „Uaaaááááááá!!!“

Léčba Tomata mě nakonec stála jen bankovku s Emou Destinnovou, ale ten pocit zadostiučinění – za ten bych si klidně i připlatila!

Masáž zad je báječná věc, nové botky udělají radost, ale takové dobře podrbané ego - to je slast! :))