Bratrstvo zelených pytlíků

Nevím, která mafie vládne u vás, ale na našem sídlišti to pevně drží v rukou odnož zvaná Sacchetto verde. Poznávací znamení: Zelený sáček. Buď jsi s námi, nebo…!!!

Klan mě nejdříve potají sledoval pomocí své sítě informátorek v důchodovém věku. Přistěhovala jsem se z části města, kde neuklízel nikdo nic, takže to smrdělo a museli si mě proklepnout. Ale sídliště s bobků prostými trávníky mi tak připomnělo panelákovou čtvrť, ve které jsem vyrůstala, že mi to nedalo a začala jsem ze samého sentimentu sbírat. A na sentiment, na ten La Familia věří. Když ukážete, že se ničeho neštítíte a přitom máte srdce na pravém místě, Rodina vám dá šanci. A proto nadešel den, kdy jsem absolvovala přijímací zkoušku. Přistoupila ke mně dáma v černých slunečních brýlích (sice byl červen, ale je to DIVNÝ, nemyslíte?) a šeptem se mě zeptala: „Dobrý den, neměla byste náhodou pytlík? Já ho zapomněla doma a Fido se do toho zrovna jako na potvoru dal…“ a spiklenecky při tom mrkla třikrát levým okem, což přes sluneční brýle nebylo vidět, ale já jsem to vytušila. Třesoucím hlasem jsem odpověděla: „Jasně, určitě mám nějakej po kapsách.“ „Jé, to mám kliku – díky, máte to u mě!“ Jasněji se vyjádřit nemohla: JSEM PŘIJATA!

Za těch osm let v Sacchetto verde už jsem jedna z nich. Z těch, co se s divným úsměvem, nahánějícím husí kůži, zeptají „Nepotřebujete pytlík?“ přesně ve třetí vteřině vašeho nenápadného ústupu od hromádky, kterou právě váš pes vyrobil. Z těch, co bez uzardění občas použijí zelený pytlík i na jiné věci. (Prostě jiné, no!) Z těch, u nichž najdete zelené sáčky i na tak bizarních místech jako v miniaturní plesové kabelce nebo bundě na snowboard.

Máme zelené pytlíky a neváháme je použít. Tasíme proklatě rychle! Jestli neradi používáte zelený pytlíky, pamatujte: V našem rajónu si to vohlídáme, jasný?! ;))