Bedekr o pestrodivných protinožcích – Kde jsou moje hvězdy?!

"Kde je malej vůz? A to ostatní? Tyjo, asi jsem moc požila... dejchej, Tino, dejchej! Jo, měsíc je tu stejnej, aspoň něco..." Teda řeknu vám, obloha v Austrálii, to je pěkná sci-fi!

Díváte se rádi na noční oblohu? Já často a s potěšením. Ale nijak odborně – patřím mezi naprosté amatéry. Pravda, najdu sice vůz, ale nikdy nevím, jestli je Malý nebo Velký, a stoprocentně jistá jsem si vlastně jen tím Měsícem. Přesto je pro mě černé nebe poseté hvězdami balzám na nervy.

Naše severní obloha mi vždycky přišla jako chaos, z nějž si nedokážu zapamatovat ani malou výseč, ale v Austrálii jsem najednou zjistila, jak mi to „moje“ nebe chybí! Podívala jsem se první noc nad sebe, zmateně těkala očima sem a tam a neměla se čeho chytit. Zachránila mě mamka: „Hele, támhle je Jižní kříž!“

Jižní kříž, těch pět slavných hvězdiček z australské vlajky, najdete v noci i v tmavých slunečních brýlích. Ideální souhvězdí pro někoho jako já a první záchytný bod! Začala jsem si neznámou jižní oblohu užívat a setrvala u toho celé tři týdny svého pobytu. Objevovala jsem stále nové a nové útvary ukryté pohledu nás, obyvatel severní polokoule, za zemským horizontem.

Mělo to jeden háček: Dovolená je dovolená a protinožci mají móóóc dobré víno. Pod záminkou „jsem přeci za hranicemi všedních dnů“ jsem si každý večer pár sklenek dopřála a noční cesty domů se, díky pohledu i myšlenkám upřeným k vesmíru, staly zdrojem karambolů.

Poprvé jsem narazila do zaparkovaného auta a spuštěním jeho alarmu udělala budíčka celé ulici. Podruhé jsem byla zachycena 10 centimetrů od kraje bazénu. Potřetí jsem si zvrtla kotník, což byla pro mé blízké poslední kapka. Od té chvíle jsem znovu po letech slýchala známé zaklínadlo: „Proboha, koukej na cestu!“ Ať žijou návraty do dětských let...

Jižní obloha stojí za vyvrtnutý kotník. Je to zdroj pocitu, že jste na dovolenou odletěli na jinou planetu. Neznámá souhvězdí na rozlehlé obloze, proti které se rýsují neobvykle tvarované siluety stromů, vám dovolí uvěřit čemukoliv. A proto není snadné přestat hledět vzhůru – veď čo keby zrazu Spadla z oblakov? ;)