Moudrosti Forresta Gumpa aj. – aneb „Když už jsem tak daleko…“

Zase jedno z mých – vulgárně „out of aktuální dění“ – filotlachání; opět z šuplíku „pohádky“ a vyznání, tentokrát bez „tvorby“ a v maskovaně odlehčených barvách.„Máme svůj osud, nebo nás jen tak unáší větřík? Možná… – možná obojí, možná je to obojí najednou, alespoň občas…“ :-)

„Tak jo“ (půjdeš se mnou dělat do krevet?). „To bejvá… Někdy“ (šlápnul jste právě teď do děsivýho hovna!). „Chce se mi čůrat“ (jaké jsou vaše pocity?). „Já nevěděl, že ho mám hledat“ (Gumpe, už jsi našel Boha?). „To je dobře, o starost míň“ (s penězi už máme vystaráno). „Jsem už unavenej, tak jdu lidi domů“ (stůjte, on něco řekne…!).
„Pro hlupáka každý hloupý“ (jste hloupej, nebo co?). „Na sajrajt se musí se smetákem!“. „Člověk má asi někdy málo kamenů…“. To je poručík Dan! –> hop do vody… (věc je jasná – neřeší se „co teď, co pak, … Hop). Máma je nemocná?! –> Hop…

Já jsem Forrest, Forrest Gump. Jmenuju se Forrest Gump a říkají mi Forrest Gump.

Máma vždycky říkala: „Život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, co ochutnáš…“.
Máma mi vždycky všechno dokázala vysvětlit tak, že jsem tomu rozuměl.

A to bude asi tak všechno…

Ačkoli – když už jsem tak daleko… Poběžím dál.

Ano, doznám se – patřím k těm, kteří říkají o Forrestovi „pro mne film č. 1“. Stejně tak patřím k těm, co v něm ještě při 10tém shlédnutí objevovali nové, dosud nepostřehnuté detaily a informace (kupř. vynález Elvisových kroků jsem dlouho přehlížel) a v kombinacích těchto detailů „rafinovaně“ ukryté symboly a odkazy – ale ba i myšlenky… Nepochybně by každá z nich mohla v principu stát za samostatnou filozofickou úvahu – ale to by bylo věru předlouhé… Pro článek přípustného rozsahu tedy bude musiti postačiti jen si je takhle připomenout(i).

Ku zpestření a ilustraci doplním ještě alespoň některé ze zajímavých (anebo pěkných) – komentářů díla na CSFD:

• Nese v sobě spoustu životních mouder, kterých se zkouším držet. Ale některá nefungují :-).
• Hudba z filmu Camelot hrající během záběrů s Kennedym, přičemž právě Kennedyho vládě se později přezdívalo kamelot.
• Ve scéně, kdy Forrest přechází s Lt. Danem rušnou ulici v New Yorku hraje písnička od Freda Neila "Everybody's Talkin" (u nás je známější cover verze Petra Rezka "Modrá zem") a ta mi připomněla podobnou scénu z filmu "Půlnoční kovboj", kde zazněla stejná píseň. Pak jsem si uvědomila, že to vůbec není náhoda. Tato scéna ve "Forrest Gumpovi" k té druhé přímo odkazuje. A to velice pěkným způsobem. Troufám si tvrdit, že se v tomto milém snímku najde takových odkazů jistě více. Genialita Pana režiséra Zemeckise a Pana herce Hankse mě prostě neustále překvapuje.
• Snímek vydělal po celém světě celkem 677 milionů dolarů - účetní oddělení studia Paramount přesto autorovi knižní předlohy Winstonu Groomovi sdělilo, že film byl kasovní propadák, takže nemohl získat slíbená tři procenta ze zisku. Zhrzený spisovatel poté odmítl dát souhlas ke zfilmování své knihy Gump and Co., v níž líčí nová dobrodružství Forresta po boku jeho syna. Své rozhodnutí okomentoval slovy: "Nemůžu přece s čistým svědomím prodat práva na pokračování propadáku." (chmm…, je toto možné???)

A to bude asi tak všechno.

Ačkoliv teď si zrovna říkám – když už jsem tak daleko…

Ještě jeden takový tip na úvahu bych tu „namátkou“ kupř. měl – a to pochopitelně „Hromnice…“ (jinak podle mne taky životní role Billa Murraye – btw. původně se o něm uvažovalo i na Forresta, bylo by zajímavé shlédnout obě varianty :-) – byť těžko si představit lepší výkon, než jaký předvedl Hanks). Jak by se vám líbilo mít možnost prožít takovýhle den? (v ideálním případě samozřejmě plánovaně a vědomě :-), nicméně – dejme tomu i beztak…).

Myslím si totiž, že i touto „metodou“ bylo by lze dosáhnout mnohé… – přirozeně v tomto případě „jen“ sám na sobě… Jistě, že variantě „Tisíc let žít…“ se to nevyrovná. Ale – přece jen…

Tak, a to bude muset stačit. Konec kázání pondělního. Tolik pro dnes další jedno z takových mých drobných osobních vyznání „jen tak…“. Po největším přání pro kouzelného dědečka tu máme nejoblíbenější film (byť těch „úžasných“ by samo sebou ještě bylo…).

Ale snad ani tentokrát – neběží zase zdaleka jen o film, anebo pouze o ten nebo onen… Podobně, jako ani o mne. Zobecňujeme – a poté konkretizujeme zpátky na sebe – prosím… .-) Fajn.

A to bude asi tak všechno…

Ačkoli když už jsem tak daleko… Tak zase trocha „marketingu“ :-). Tentokrát (namísto nenápadných odkazů k článkům už vyšlým, pokud je snad ještě nazpaměť neznáte…) upoutávka typu „připravujeme pro vás“: Nuže chystá se kupř. „Nekonečná e-single-párty aneb ‘Z internetových seznamek‘“ (z osobních „dlouholetých“ zkušeností…), „Neumím dělat, co mě nebaví…“, „Úvaha o způsobu-ech práce“ (Kreativita x „Dělničina“, Preciznost x Výkon, Kvalita x Kvantita, Vykazování hodin x Samostatná zodpovědnost a aktivita, …), „Filozofie z románů A.C.Clarka aj. + zajímavé (avšak ne nesmyslné) fiction teorie“; lehounké rádoby úsměvné úvahy stylu „ýDěs(?) aneb ‘Co to tam zas hulíte?‘“ nebo „Muži a ženy – více úkolů x úkonů současně“ apod.; a spousta dalšího… A zejm. pak (sem tam pomezi jiné články vkládané) díly rozsáhlého seriálu mého skromného filozofování (ač bych z toho fakt nerad udělal Marxovy spisy) – od „všeho všude“ – vesmír, prostor a čas, co bylo před / je kolem / bude po (a dává „bylo“, „bude“ či „kolem“ vůbec smysl?), komplexita (nejen tzv. „efekt motýlích křídel“), nebo biologický život… (vznik, smysl, směr…); po „naše tady“ – lidstvo, lidská společnost (výchova, vývoj, …), víry atd. atd. až po horoskopy (víra – nutné dočasné „lešení“ vývoje intelektu…), jak funguje „řízení světa“ (společnost jako „operační systém“…), anebo „typy idiotů“ (ve smyslu „co znamená ‚být chytrý’?“)… Je se (snad) nač těšit – anebo „těšit“, samozřejmě…

A to bude asi tak všechno. Ačkoli – když už budu tak daleko…