Když někdo napíše, že by dal mezi islám a křesťanstvím "v jistém smyslu rovnítko", tak to svědčí o skutečnosti, že má o obou náboženstvích a jejich historii jen velmi zkreslené představy.

To, co pozorujeme v křesťanském středověku (inkvizice, upalování, války papežů, obrovský církevní majetek a nezměrná světská moc církve) je doslovným popřením principů křesťanství. To, že církevní praxe je popřením principů evangelií a provokativním popřením Kristova učení, začalo hlásat nespočet kněží a kazatelů. Mezi nimi i Jan Hus. Tento muž zcela otevřeně tento zásadní rozpor mezi biblickým vzorem a církevní skutečností kritizoval. A právě proto byl upálen. Víra, naděje a láska – základní principy Nového zákona – těžko mohly být reprezentovány třemi papeži, kteří se v Husově době prali o papežství a navzájem se uvrhli do klatby. Jestliže Kristus hlásal, abychom neshromažďovali poklady na zemi, jak potom chápat osobu papeže Jana XXII., který zavedl prodávání odpustků a za svůj život doslova lupičským způsobem shromáždil asi sto sedmdesát tun zlata ve florénech. To prostě není křesťanství.

Když to hodně zjednoduším, tak křesťasntví, které je chápáno fundamentálně (tedy doslovně a literaristicky, což také není zcela správné), vede k naprostému pacifismu a odmítání jakéhokoli násilí i za cenu ztráty vlastního života.

Jak je tomu však u islámu? Tam je to přesně naopak. Tzv. umírnění muslimové většinou neberou Korán a Sunnu příliš vážně. Čím důsledněji se však muslimové k islámskému učení přikloní, tím je toto náboženství násilnější. A právě to je problém. Fundamentální chápání islámu nevyhnutelně vede k násilí. Je to i odpověď na to, proč ty nejkrutější a nejnásilnější teroristické činy provedli vzdělaní lidé – absolventi nebo studenti vysokých škol.

Křesťanství je ve svých kořenech mírumilovné a laskavé učení – Kristus se i na kříži modlil za své katy. Islám je pravým opakem křesťanství. V islámu je věřícím "přikázán boj proti nevěřícím, i když je nepříjemný".

Buďte rád za násilné šíření křesťanství v historii,jinak by byli arabáci muslimáci o hodnotě blíž,třeba na našich hranicích.

Islám a křesťanství jsou v základech odlišné pojetí víry jak po stránce nauky tak i implikacích pro život.

Toto srovnání zcela pokulhává, protože katolická církev nikdy oficiálně neschvalovala genocidu či šíření víry mečem, protože je to v rozporu s fundamenty víry.

Katolicka cirkev to mozna neschvalovala, ale jen provozovala.

před 1000 lety  muslimové i křesťané bojovali o svatou zemi. Neřekl bych, jenom podle beletrie, která o tom píše, průběhy bitev mi nejsou moc známé, že by se tehdy k sobě lidé chovali tak krutě jak to předvedl britský muslim na americkém novináři běžně. To byla vražda i před 1000 lety. Vraždění jiných muslimů muslimy také není úplně normální. Na historii bych se proto moc neodvolával. Možná, že se k sobě tehdejší nepřátelé chovali mnohem lépe než se chováme dnes my.

Nechte spat historii! Co se stalo, neda se odestat! Tyhle hruzy se deji dnes!

no a co? takže si musíme nechat všichni uříznout halvu, protže naši předci byli kdysi stejně zaostalí jako dnes muslimové?

to je teda reakce - asi jako když budu něco kritizovat nebo porovnávat a vy řeknete, když se ti tady nelíbí tak mazej na Kubu...

Když skutečně budete studovat historické prameny, zjistíte podstatný rozdíl. Radikální islám inklinuje k likvidaci "křesťanských psů", zatímco křesťanství obvykle inklinovalo k šíření víry. Výjimkou jsou některé křížové výpravy či husitské řádění u nás. Inkvizice byla o něčem jiném. Ne že bych ji vychvaloval, ale pod pojmem inkvizice si veřejnost (stejně jako mnohá filmová či literární díla) představuje něco trochu jiného, než čím skutečně byla. Doporučuji knihu Jamese Givena Inkvizice a středověká společnost, chcete-li pochopit, o co tam šlo a jak to vzniklo.

No, tak vidite! Vyzvete ke studiu historie a rozsirovani obzoru a uz mate minus!

Přesně takový názor má ruský podnikatel v Praze, který v r.1990 prchal z Taškentu, když se tam poměry otočily. Typuje to ale na staletí.

Náboženství samo o sobě zlé není, zlí jsou sadističtí lidé, kteří v jeho jménu dávají průchod své úchylce. A o tom to je...

Sice jsem Vám klikl plus, ale pravdu tak úplně nemáte. Některá náboženství jsou zlá sama o sobě. Například kult škrtičů bohyně Kálí. Nebo indiánská náboženství vyžadující hojné lidské oběti. Nebo Kartaginské náboženství vyžadující zápalné oběti provorozených dětí. Některá náboženství totiž lidem podsunul Satan.