Vy zřejmě nechápete ani protesty studentů proti radním za KSČM a při tom je to prosté:

občan A protestuje proti zvolení občana B kvůli tomu, co občan C kdysi provedl občanu D.

Pokud se bývalý člen KSČ stane členem KSČM můžeme to považovat za pochopitelné, ačkoliv se zdaleka nejedná o strany s totožným programem.

Pokud se stane členem ODS, je to podobná změna, ovšem kupodivu pro mnohé přijatelnější.

Do veřejného života ale asi ne, ne do sněmovny, ne do vlády.

A na prezidenta by kandidovat neměl. Pokud jsem udělal chybu, měl bych za ni zaplatit a přijmout trest. A ten bych viděl ve vyloučení z veřejného života.

Hysterie kolem komunistů se účelově přehání a u Vás si cením, že přemýšlíte vlastní hlavou. Za sebe mohu říci, že jsem žádnou diskriminaci kvůli tomu, že u nás nikdo v KSČ nebyl a otec byl dokonce rebelem, nikdy nepociťovala - žádná ani nebyla.

Ono to proste nejde, neposuzovat lidi podle clenstvi v partaji......pokud jste nemel moznost poznat jednoho jedineho slusneho komunistu....tak jak?

Nerikejte, ze jste v zivote nepotkal slusneho cloveka, ktery byl v KSC? Kde jste zil? Vy jste musel zit primo na ustredi KSC, nebo jste zaseknuty k jinym lidem slepy egoista?

Lide,kteri byli komuniste v 70-80letech byli prospechari kteri vymenili hrdost a sebeuctu za chlebicky a kilo pomerancu pri oslavach dnu horniku.Coz znamena ze tito lide nebudou hajit zajmi kolektivni ale zase pouze zajmy svoje.Takze az se obevi svedska nebo nemecka firma pak tito lide budou hajit zajmi te firmy,ktera bude vyhodnejsi pro jejich osobni uzitek.

To je ale přeci podstata, hájit to, co je pro mne osobně nejlepší. Dělá to tak každý, byť možná nevědomky. A je pak na mě, abych dokázal přesvědčit další lidi o tom, že to co hájím, co hlásám a čeho chci dosáhnout, je dobré i pro ně. A nebo naopak někdo jiný může přesvědčit mě.

Tak klidně, pane autore ? Já zase klidně mohu napsat, že ten, kdo bagatelizuje (Vy, nic jste přece nezažil, viďte ?) zločiny komunistů, případně je mlčky podporuje (1,7 mil. členů KSČ a 400 tis. čekatelů na členství ve zločinecké partaji), případně dnes hlásá, že je to daleko a historie už nikoho nezajímá, je darebák. Speciálně to platí pro všechny, kteří po všech komunistických zvěrstvech a po okupaci Československa dalších 20 let z prospěchářství (idealistou už v té době nemohl být nikdo) nebo posírství mlčky sledovali a podporovali devastaci země. Kdyby nic jiného, tak ti lidé morálně selhali, a proto by se neměli ucházet o funkci hlavy státu.

FUJ, pane autore.

Mám dotaz: A to po 21. srpnu 1968 si všichni měli sednout s rukama na zem a vůbec nic nedělat? Prostě přestat rodit děti, chodit do školy, do práce. A nechat devastovat zemi? To by to tu dnes vypadalo?

Historii nežijeme, historie je pouze učitelkou života.

Příhodný článek, je nutno posuzovat sílu ideje, která musí mít přednost před hmotnými statky. Tzv. pravičáci dávají přednost hmotným statkům, to je jejich věc, neměli by však předstírat, že jim jde o nějaké ideály.

Komunistům jde také pouze o hmotné statky. Jejich ideologie je materialistická, nikoli idealistická. 

A co vymenit slovo komunisticka (komunista, atd.) za slovo nacisticka (nacista, atd.). Taky by nevadilo?

Tak trochu jsem čekal podobný dotaz. Po revoluci se u nás k moci nedostal žádný z těch skutečně vrcholných předlistopadových politiků KSČ. Stejně tak tomu bylo v případě Německa a NSDAP po válce, kde byli ti největší pohlaváři souzeni nebo utekli. Já jsem spíš myslel ale obyčejné členy těchto stran. Samozřejmě si nejsem jist, ale možná, že se i v Německu mohlo po válce narazit ve veřejných funkcích na lidi, kteří byli řadovými členy NSDAP nebo bojovali za války na straně Němců. Bohužel je německá historie spjatá s NSDAP a stejně tak ta naše s KSČ a nelze to nijak vymazat.

Pokud vstupuji do JAKÉKOLI strany, tak se ztotožňuji s její filozofií a cíli, kterých chci s ostatními spolustraníky dosáhnout. Samozřejmě se mohu mýlit, prozřít a své názory od základu změnit. Také jsou lidé, kteří vlastní názor nemají nebo ho skrývají a vstupují do různých politických uskupení z čistě pragmatických důvodů. To je vše možné, ale v každém případě za to každý nese zodpovědnost. A je jasné, že když někdo ve svém CV uvede, že několik let byl ve straně, která se od sovětských soudruhů učila jak zakroutit krk kapitalistům a poté se kapitalistou sám stane, tak ve svých názorech asi moc neochvějný nebude. A podle toho ho lze hodnotit.

Dalo by se s Vaším příspěvkem souhlasit v podmínkách politického pluralismu. Ale tehdejší systém byl nenormální v tom smyslu, že lidi kteří neemigrovali (z jakéhokoliv důvodu) a chtěli sobě i svým dětem dopřát možnosti, které nám už dnes přijdou zcela běžné (studium, zvolená prácovní profese), tak jim prostě mnohdy nic jiného nezbylo. A to dle mého přecijen pohled na celou situaci trochu mění.

Já s tímto článkem souhlasím. Také se neshodnu se současnými "aktivními" komunisty a KSČM jsem nikdy nevolil ani v komunálních volbách ale lidsky mi přijdou mnohem přijatelnější lidé, kteří prostě v té straně zůstaly. Dále ještě snesu lidi co v té straně byly pak z ní odešli a mlčí. Lidé co ve straně byli a pak najednou otočili o 180 stupňů a přes noc se staly pravicovými politiky kteří se navíc nejvíce vůči komunistům vymezují a veškerou svou agendu postavily boji proti komunismu tak takový lidé jsou opravdu morální bahno. Jako typický příklad lze např uvést ekonoma Miroslav Ševčík, který z učitele Marxismu leninismu na VŠE se stal najednou pravověrným pravicovým ekonomem. Takových osobností je český veřejný prostor plný.

Fischer řekl, že by nikdy nejmenoval vládu, v níž by byli komunisté. Zároveň opakuje, že je pravicového smýšlení. Splňuje tedy váš popis bývalého komunisty, který se přes noc stal pravičákem a nyní se vůči komunistům vymezuje?