Chystá se rána pod pás demokracii?

Velká Británie nám všem podle mého ukázala v poslední době hned dvakrát nejlepší ukázku demokracie, tedy hlasování občanů v referendu.

Britská vláda umožnila Skotům samotným rozhodnout jestli chtějí zůstat v unii s Anglií, Walesem, Severním Irskem. Mohli se svobodně vyjádřit a většina hlasovala pro trvání svazku s Velkou Británií. Určitě to část Skotů mrzí, ale většina se tak prostě rozhodla a nezbývá než to respektovat.

Před pár dny jsme měli možnost všichni sledovat další referendum, tentokrát konané v celé Velké Británii. Občané měli možnost vyjádřit se a učinili tak. Nechci hodnotit jestli rozhodli dobře nebo špatně, na to téma tu bylo a jistě bude napsáno mnoho blogů jiných autorů.

Co mne zaráží, že zde vidím snahu výsledky toho referenda nějakým způsobem relativizovat. Tu se objevuje, že Skotové či Irové hlasovali proti "brexitu", tu zas i obyvatelé Londýna byli rovněž proti. No zjevně to nestačilo k zamezení "brexitu", protože jiná a větší část obyvatel Velké Británie hlasovala pro vystoupení. V reakci Skotsko a Severní Irsko hrozí odtržením od Velké Británie, obyvatelé Londýna sepisují nějaké petice. Nechápu ale proč si stěžují. Měli možnost svobodně vyjádřit svůj názor hlasováním? Měli možnost podpořit kampaň proti "brexitu"? Na obojí lze smělě odpovědět ... ano, měli možnost. Že vyhrál opačný názor? Tak to v demokracii bývá. Že prý Nigel Farage přiznal, že nějaký argument ve prospěch brexitu nebyl tak docela pravdivý? Vždyť je to politik. Ukažte mi politika, včetně těch, kteří horují za EU, kteří nikdy nelhali, nepootočili realitu šikovně ve svůj prospěch, nebo důsledně splnili veškeré svoje předvolební sliby. Taková škatulka by asi byla, bohužel, hodně prázdná. Já věřím v přirozený intelekt britského občana a věřím v to, že se rozhodl na základě svých zkušeností a ne na základě strašení pro nebo protibrexitové strany.

Když už jsem v názvu tohoto blogu použil výraz demokracie, tak se pokusím krátce vylíčit svůj názor, jak tento termín chápu já. Chápu ho jako možnost v mezích zákona svobodně vyjádřit svůj názor a zároveň, a to je zde to důležité, schopnost respektovat názor jiný. A respektovat ho i když ten jiný názor zvítězí v referendu, ve volbách atd. A to je to, co mi nyní zoufale chybí ve všech těch hysterických reakcích, tedy absence respektu k vítězství jiného názoru. Pojďme referendum využít na zásadní otázky, nebo v době, kdy seznáme, že pro členství v nějaké organizaci se výrazně změnily podmínky oproti době vstupu. Ale nezneužívejme ho a nedevalvujme tím, že se bude vyhlašovat pokaždé, když se někomu nebude líbit nějaké rozhodnutí. To by mělo platit jak pro Skoty a jejich snahu o vyhlášení nezávislosti, tak i pro referenda o členství v EU.

Před chvílí jsem četl, že vlastně to referendum není pro britskou vládu a parlament závazné a možná by se to vlastně dalo ještě nějak zvrátit. Nebo, že se sepisuje petice pro konání nového referenda, kde by se měl navíc ten výsledek pojistit tak, že by účast musela být min. 75% a 60% hlasujících by se muselo vyslovit pro "brexit". Za prvé jsem se musel štípnout, abych se ujistil, že se mi to nezdá. Když jsem zjistil, že čtu skutečný nápad nějaké "chytré" hlavy, ťukal jsem si na čelo. Tak tedy doufám, že by si vláda nebo parlament Spojeného království nedovolila nerespektovat vůli nadpoloviční většiny hlasujících. A kdyby se přeci jenom mělo referendum opakovat i za těch výše popsaných "rovných" podmínek, tak doufám, že by mnoho protibrexitových voličů přeběhlo na stranu probrexitovou, protože by poznali, že demokratický deficit EU je stále větší a že o to více nemá smysl být jejími členy. Ale věřím, že k opakování referenda nedojde.

Předně si ale myslím, že nám všem dala Velká Británie dvakrát za poslední dobu velkou lekci z demokracie. Škoda, že to někteří zastánci EU nechtějí respektovat.