Život bez ženy aneb příliš krátká swingers párty

„Hrozně se stydím za své tělo, když se mám svléknout před hromadou cizích lidí,“ svěřil se Martin přátelům. „Hlavně za ty velké uši.“

ŽIVOT BEZ ŽENY ANEB PŘÍLIŠ KRÁTKÁ SWINGERS PÁRTY

Volně navazuje na Hádka se ženou je jako paralympiáda - Blog iDNES.cz, Život se ženou je jako chůze v minovém poli, šlápneš-li vedle dost to bolí. - Blog iDNES.cz

Martin vyskočil ze sedadla spolujezdce služební Škody Karoq a otevřel bránu do dvora. Pavlína zařadila jedničku a poté co zaparkovala vedle Škody Felicie, si ve stoje uhlazovala lehce zmačkanou sukni.

Pohyby, jimiž si přejížděla dlaněmi po zadečku, Martina okamžitě nabudily.

„Není to zbytečné,“ políbil ji a lehce zmáčknul její pevné pozadí. „Stejně ti ji za chvíli svléknu.“

„Žádný takový, zapomněls? Dneska mi ji svlékne Gabča.“

Martin i Pavlína byli oficiálně na služební cestě a už teď jim bylo jasné, že jednání bude pořádně tvrdé a protáhne se. Pavlína byla ženou jeho již nejlepšího kamaráda Emila, a když k nim do podniku před rokem nastoupila a začala s Martinem trávit tolik času, leckoho napadlo, že se z nich stanou milenci a z Emila paroháč.

Jenže oni už milenci byli dávno předtím. S Emilovým velkorysým souhlasem a podporou. Emilovi i Martinovi bylo přitom jasné, že tím kdo nosí v jejich trojčeném vztahu kalhoty, je Pavlína, ale všem tenhle model vyhovoval. Emil byl rád, že je jeho žena šťastná, a Martin si užíval sexu s nespoutanou femme fatale.

V momentě kdy zazvonili na bordelpapá Richarda, se na dvoře objevilo ještě jedno auto.

„Že by pro nás měl Zdenda nějaké překvapení?“ zašeptal Martin, když z auta vystoupila vysoká hubená žena a menší podsaditý muž, který se později představil jako Čeněk. Jeden pár koukal na druhý, jak pistolníci na divokém západě.

„Ahoj,“ vypálil první Martin, když váhavě přišli blíž. Nově příchozím se viditelně ulevilo, když si Martina důkladně prohlédli.

„Vy jste u Richarda objednaný taky na devátou?“ zeptal se rozpačitě Čeněk.

Než Martin stačil odpovědět, otevřely se dveře domu. Na opačné straně než by člověk čekal, neboť Richard měl kouli u dveří v místě pantů a jelikož panty byly uvnitř domu, každého nově příchozího to zaskočilo. Byla to jedna z mnoha drobných vychytávek, které dům se zatemnělými okny skýtal.

Čtveřice se u bordelpapá Richarda dožadovala vysvětlení, ale ten se jen podrbal na hlavě a prohlásil, „v Nebi je místa dost.“ Poetickým názvem Sedmé nebe se totiž Richard před jedenácti lety rozhodl pojmenovat svůj swingers klub. Což se na malém městě nesetkalo zrovna s pochopením.

Richard byl úspěšný, byť v mládí trošku egoistický, muž, co si život užíval plnými doušky a neměl potřebu se vázat. Vše se změnilo krátce po čtyřicítce, kdy mu do života vstoupila divoká Lana. Richard se, do o šestnáct let mladší černovlásky, bláznivě zamiloval a do roka a do dne byla svatba a na cestě první ze dvou potomků. Když ho oškubaného a poníženého později opustila, rozhodl se ze dne na den změnit život. Prodal svůj podíl ve firmě, koupil chátrající dům na konci města, opravil ho a obehnal vysokým plotem. Aby se hosté mohli nerušeně koupat ve vířivce a v bazénku. A oddávat radovánkám. Během několika let zde vybudoval swingers klub vyhlášený široko daleko. Kromě večerních párty pro desítky hostů, ho ale pronajímal i v denních hodinách pro soukromé účely. Jezdili sem milenci hledat svůj azyl, začátečníci i mírně pokročilí, co si ještě netroufali na sex ve větším než malém množství lidí. Ale domluvili si trojku či čtyřku s podobně smýšlejícím jedincem či párem. S mnohými z nich komunikativní a extrovertní Richard navázal přátelství.

Zatímco Pavlína s Martinem zamířili rovnou do hlavní místnosti domu, kde byl bar, krb, křesílka a stolky, plus obrovské pódium sloužící coby megapostel, Čeněk s Pipi Dlouhou punčochou (Richardova soukromá přezdívka pro metr osmdesát pět vysokou zrzku) zamířili do šatny ve vrchním patře a poté do mučírny.

„Nazdar kamarádi, rádi vás vidíme,“ vyskočil z křesílka již nahý Zdenda.

Pavlína ho po polibku pohladila po zpola ztopořeném penisu, kterým do ní šťouchal. „Je to vidět, že mě rád vidíš.“

„Já tebe taky, Zdenále, ale bez polibku a hlazení,“ nabídl mu pravici Martin.

Gábina vroucně zlíbala oba a pak pro ně u Richarda objednala dvě espressa a Zdenda jim nalil dvě skleničky bílého vína. Všichni čtyři byli uvědomělí a věděli, že alkohol za volant nepatří, ale taky jim bylo jasné, že to zanedbatelné množství se během tříhodinového řádění vstřebá jako nic. Když se před půl rokem viděli poprvé, museli těch skleniček vypít víc, aby se uvolnili. Obzvlášť Martin. Zdenda Gábinu poznal na jiné swingers párty, kde ona byla s manželem a on s manželkou. Zatímco u nich byly sympatie hluboké a oboustranné, u jejich protějšků to bylo přesně naopak. A tak se z nich stali milenci. Ale po čase jim začalo chybět to vzrušení a objevování dalších těl a prožitků. Jenže nemohli oslovit nikoho známého z jejich komunity, a tak si dali inzerát a na třetí pokus trefili bingo.

Richard si na to jejich setkání pamatoval moc dobře, protože Martin byl nervózní jak sáňky v létě, ačkoli tvrdil, že to není jeho první rodeo. Všechny přítomné pobavilo, že jeho poprvé bylo druhý den po mši v kostele. Ale jelikož byl introvert a neměl rád davy lidí, úplně ho swingers nenadchlo.

„Hrozně se stydím za své tělo, když se mám svléknout před hromadou cizích lidí,“ svěřil se jim tenkrát. „Hlavně za ty velké uši.“

Ve čtveřici a jednou v pětici s Emilem to pro něj byly přijatelnější počty. Navíc měli s Gabčou a Zdendou dohodu, že si prozatím nebudou měnit partnerky a partnery na koitus a povolen je pouze orální sex. A žádné křížení mečů.

Jelikož jejich noví přátelé byli mnohem zběhlejší, rozhodli se tehdy, že nejlíp Martina s Pavlínou naučí plavat, když je hodí rovnou do vody. Lehce ovíněnou Pavlínu vysadili na jakési sedátko, kde měla stehna položená na dvou dřevěných polstrovaných podložkách, které se daly libovolně roztahovat. A tělo na svislém opěrátku stejně jako krk i lýtka jí upnuli do kožených popruhů. Pro Pavlínu, jež byla od přírody spíše dominantní, to nebylo úplně komfortní, ale oni si její odpor a škubání vysvětlili jako součást hry. Až večer doma, když Emilovi líčila dopolední eskapády, ji napadlo, že mluvit vlastně mohla (roubík jí dali až později), přesto si to nechala líbit a ve finále byla (u)spokojená. Martin sledoval, jak jeho podřízenou ve firmě a milenku v osobním životě klečící Gabča orálně uspokojuje a tu zase uspokojuje pod ní na zemi a zádech ležící Zdenda. A sám stál jak tvrdé Y a nevěděl, jak se zapojit. Než mu Zdenda nabídl, ať si s ním vymění místo. Bylo to hned poté, co Gábina s nekontrolovatelným křikem explodovala na Zdendova ústa a hlavu. Martin prvně viděl něco, s čím se doposud nesetkal, a to něco byl mokrý orgasmus.

„To je co?“ otřel si Zdenda obličej do závěsu a naznačil mu, že teď je řada na něm. Sám se ihned zapojil do uspokojování Pavlíny a dělali to s Gabčou obouruč.

Bordelpapá Richard tenkrát leštil skleničky v přízemí a se sluchátky na uších komunikoval s dcerou Dominikou. Jeho ex Lana si při rozvodu samo sebou vymohla, že děti budou u ní, protože děti znamenají alimenty. Co ovšem nedomyslela, že znamenají taky hodně péče a starostí. A tak ač kudy chodila, tudy vyprávěla, jaký je chudák, protože si vzala zvrhlíka a úchyla, postupně na Richarda přenášela víc a víc zodpovědnosti a povinností. A protože to bez remcání přijímal, aniž by si zažádal o snížení alimentů, stal se z odstřihnutého a izolovaného dárce spermatu a sponzora znovu otcem svých dětí. Chodil na jejich třídní schůzky, vozil je na lékařské prohlídky, na tréninky atletiky a plavání i na závody. Jak Dominika i mladší Ondra dostávali rozum, nacházeli trhliny v maminčině vyprávění, jaký byl život s jejich otcem peklo.

Tvrzení „kdybych se s ním nerozvedla, tak dostanu rakovinu,“ používala jako mantru.

Sama pak na svých sociálních sítích předváděla, jaká je bojovnice za ženská práva, statečná, samostatná, silná žena. Krom motivačních výroků tam umísťovala fotky z lekcí tantry, jógy, meditací. Jako pěst na oko vedle toho vypadaly fotografie jejího nového účesu, sukně, kabelky, halenky.

„Takhle to vypadá, když se snoubí duchovno s konzumem,“ komentovala do telefonu její počínání dcera. „Když má žena plný Instagram fotografií, jak skvělý vede život, tak je to ve skutečnosti jen známka toho, že ten reálný je zcela prázdný. Jen budí tu iluzi spokojenosti a štěstí,“ zhodnotila počínání matky. Nemohla jí odpustit, že když mladší bráška zkolaboval a následně se dvakrát pozvracel, nechala ho doma bez dozoru a odjela na seminář pro utlačované ženy. Richard samozřejmě všeho nechal a za dětmi spěchal, aby se o ně postaral.

„Tati, měl by sis zažádat, že nás chceš do péče,“ přesvědčovala ho Dominika.

Jenže Richard se bál, že by neuspěl a o děti by znovu přišel.

Dumal o tom, kudy chodil, a dokonce zvažoval, že prodá Sedmé nebe a projde soudním peklem, aby děti získal. Jenže zároveň věděl, že s Lanou nebude lehké pořízení.

„Možná ji odháčkoval sám guru Jára,“ svěřil se jednou ve slabší chvilce jedné z návštěvnic Richard. V momentě kdy jí názorně předváděl, jak funguje jeden ze čtyř šukacích stojů, co měl v domě, měl potřebu řešit rodinné problémy.

Lana děti víc a víc zanedbávala, alarmujícím způsobem hubnula a na místo, aby se obtěžovala navštívit lékaře, léčila si údajnou rakovinu pomocí lektvarů, bylinkami a kultivací mysli.

Ale zpět k naší čtveřici. Teď o půl roku později už byli přátelé s výhodami naladění na stejnou notu a mokré orgasmy ve stylu Křižíkovy fontány uměla vyčarovat i Pavlína. Když si užívali v mučírně, vypadalo to tam, jak kdyby místností projel kropicí vůz. Bosé nohy se na dřevěné podlaze klouzaly jak na ledové ploše. Jenže mučírnu si zabral Čeněk a Pipi Dlouhá punčocha a podlaha byla žalostně suchá.

„Ty Richarde!“ houknul na pana domácího zpocený Zdeněk, když se po první akci znovu usadili do křesílek a občerstvovali se chlazenými nápoji. I Martin už si zvykl na to, že zatímco hromadně souloží, Richard sklízí ze stolu a nosí nové občerstvení. Procházel kolem nich, jak kdyby se nechumelilo. Dokonce už se smířil i s faktem, že ho Zdenda čas od času poprosí, aby je během toho fotil a natáčel. Richard byl natolik zběhlý a zkušený, že jim nikdy nebylo vidět do obličeje. Občas docházelo i k neplánovaným a překvapivým situacím, když třeba natáčel Zdendu a Gabču při souloži a do toho zrovna spustila oblíbená píseň Gábinina manžela od kapely Škwor. Z repráku se linula slova: Máme tu problém. Když holka přestane bejt hodná. Naoko věrná a čistá jako lilie bílý. Jen kdyby takový na chvíli byly. To si pak kalich bolestí. Vypiješ až do dna … Její choť naštěstí video nikdy neviděl a kapela tak nepřišla o skalního fanouška.

Richard vykoukl zpoza baru a než mu Zdenda stačil říct, co má na srdci, do místnosti váhavě vešel Čeněk s Pipi Dlouhou punčochou. Právě na ně se chtěl Zdenda dotázat. Nevěřil tomu, že Richard je popleta a přijal dvě rezervace na stejný datum a čas. O tuto svou domněnku se podělil i s Gabčou a ta se rozhodla nový pár proklepnout. Mile se na ně usmála a pozvala je, ať si přisednou. Konverzace se díky jejímu kouzlu rozběhla překvapivě snadno a o skleničku později už z nich byli „staří známí“. A zjistili, že svět je malý.

Zdenda se jim totiž svěřil, že je orálně zdatný a narodil se v Kroměříži, Čeněk promptně zareagoval, že v Kroměříži má sestřenici.

Na Zdendův dotaz, „a jak se jmenuje? Třeba ji znám.“ Čeněk upřímně odvětil, „spíš doufám, že nikoli.“ Zdendova přezdívka Logoped rozhodně neodkazovala na problematikou narušené komunikační schopnosti, jako spíš na jeho schopnosti, při kterých ženy ztrácely řeč i zábrany. Ostatně jeho balící hláška z mládí: mám sice menší péro, ale jazyk že stáhnu slepici z kůže, se stala v Kroměříži a okolí legendární.

Když Čeněk přeci jen podlehl nátlaku a řekl mu příjmení sestřenice, Zdenda ožil, ale kvůli Čenkově vyděšenému výrazu zalhal, že ji zná jen ze školy a občas ji potkává.

„Tak ji prosím tě v žádném případě nepozdravuj,“ požádal Zdendu, neboť nehodlal na rodinných oslavách vysvětlovat, odkud zná proslulého Logopeda.

Čeněk s Pipi Dlouhou punčochou se dali dohromady díky tomu, že Čeněk byl nejlepší kamarád jejího manžela. Žárlivého cholerika, alkoholika a násilníka. Martin tak úplně nechápal, proč je Pipi stále s manželem a proč když má násilí doma, se jí líbí sexuální násilí od Čeňka. Ačkoli se na to neodvážil zeptat, Čeněk mu snad četl myšlenky, protože vzápětí Pipi majetnicky objal a prohlásil, „tady miláček je hodně submisivní. Ale musí to být jen jemné násilí. Mimochodem když jsme tě viděli, tak jsme se vyděsili, protože jsi hrozně podobný našemu kolegovi z práce,“ svěřil se Martinovi Čeněk.

„To musí být ale hezký člověk,“ reagoval se smíchem Martin.

„A máš mokré orgasmy?“ obrátila se Gabča na stále lehce zakřiknutou Pipi.

„Ne, to ona neumí,“ odpověděl její tiskový mluvčí Čeněk.

Jelikož záporné odpovědi následovaly i na dotazy byla jsi někdy v trojce, či čtyřce a měla jsi sex se ženou, Gabča, která byla lehce bisexuální, se jí rozhodla do těchto tajů zasvětit. A tak ostatní zprvu nezúčastněně sledovali, jak ji libá, hladí, svadí, a Pipi Dlouhá punčocha roztává jak zmrzlina na sluníčku.

A Richard si lebedil, že mu jeho plán vyšel. Pipi mu byla sympatická a měl pocit, že s Čenkem si pořádně neužije. Navíc neměl rád pokrytce. Když si otevřel klub, mnoho jeho přátel ho v přítomnosti svým drahých poloviček přestalo zdravit. A když si později přišli k němu užít, požadovali diskrétnost už kvůli těm starým časům. Nejvíc proti jeho „hampejzuj“ veřejně brojila regionální politička a bojovnice za práva žen Dagmar. A ta, jak se dozvěděl od dvou na sobě nezávislých, věrohodných zdrojů, ten svůj boj brala vážně, neboť v soukromí byla hodně přísná, sadistická a dominantní. Ani Čeněk nebyl čistý jako lilie, neboť si do klubu vodil ještě jednu kamarádku, co potřebovala zachránit. A za pět set korun na hodinu požadoval od Richarda diskrétnost.

Když Pipi ani po dvaceti minutách intenzivní orální péče nedosáhla orgasmu, ztratil Zdenda trpělivost a jemně svou milenku odstrčil.

„Prosím tě, pusť mě k tomu,“ ulehl mezi nekonečně dlouhé roztažené nohy zrzky, s odhodláním dostát svému jménu. Pavlína se chopila Zdeňkova nástroje lásky, Martin začal dráždit Pavlínu a jeho zase Gabča. Aby nebyla z kola venku. Bylo to trochu jako v pohádce Když dědek s babkou tahali řepu. Jen Čeněk zůstal stranou jak v říkance Vařila myšička kašičku. Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic. A tak se vrátil k řepě … tedy k Pipi a svíral ji v náručí. Během následujících několika desítek minut vystřídali několik poloh, technik a vzájemných variant propojení.

Dokonce si i zasmáli, když Zdenda uprostřed akce do vzduchu prosyceného chtíčem a napětím zahlásil, „a co doma jinak, všechno v pořádku, děti zdravý?“

Tahle hláška Richarda pobavila, další, kterou hodil placu Martin, už neslyšel. Když potem zbrocená šestice lapala po dechu, významně mrknul na Gabču a směrem k Pipi pravil, „až se tě zase někdo bude ptát, jestli jsi měla trojku nebo čtyřku, můžeš odpovědět: pche to je pro amatéry … šestku.“

Richard už byl tou dobou na cestě do nemocnice a před odchodem jen kývnul na stálého kunčafta Zdendu, ať mu klíče hodí do schránky.

Už když přejímal hovor od dcery, měl takové neblahé tušení. Jeho extrémně vyhublá ex Lana podlehla naléhání dětí a přeci jen se objednala k obvodnímu lékaři a ten ji ihned poslal na vyšetření do nemocnice.

„Jsem s mámou v nemocnici, je to hodně špatný,“ sdělila mu dcera bez pozdravu.

„Ježíší, neříkej mi, že si tu rakovinu skutečně přivolala?“

„Ne, nemá rakovinu, ale zánět střev a kvůli tomu leží na JIPce s mnohačetnými zlomeninami.“

„Moment … to nechápu? Jak souvisí zánět střev se zlomeninami?“

„No byla tak přesvědčená o své nemoci, že nemohla uvěřit té lékařské zprávě. Četla ji pořád dokola a nerozhlédla se, když vešla do silnice.“

Mé předchozí Všehochuť povídky: David Snítilý - Blog iDNES.cz