Poslední pokušení Kristy

17. listopadu 1989 nezapočala jen Sametová revoluce, ale i bohatý milostný a sexuální život mladého páru. Magdalény a Romana. O dvacet osm let později však byla nenávratně v čudu víra lidí v demokracii i jejich láska.

POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTY

MAGDALÉNA

Magdaléna znala Romana ze základky. Spolužák ze třídy, nepříliš výrazný. Ale zároveň nejlepší kamarád toho nejoblíbenějšího kluka široko daleko. Standa měl rodiče se správným kádrovým profilem, byl předseda třídy i pionýrského oddílu, vynikající sportovec a na vysvědčení měl samé jedničky. Skoro všechny holky prahly potom, aby si jich Standa všiml. Magda měla jedničky nejen na vysvědčení, ale i pod tričkem, a proto dával přednost jiným. Nakonec se přeci jen dostala do jeho blízkosti, a to tak, že se začala kamarádit s tím jeho divným parťákem Romanem. Oba byli vášnivými čtenáři a jednou v knihovně se dali do řeči. A když se z jedniček staly hezké dvojky, i ten Standa Magdu přeci jen zaregistroval. A protože se Roman k ničemu neměl, projevil o ní zájem. Jenže to už byla Magda v sextě a sex, tělesný kontakt nechtěla mít s idolem ze školních lavic. Věřila, že má navíc a že by bylo príma o panictví připravit toho podivína. 17. listopadu 1989 byl pátek, což znamenalo, že Magdy rodiče půjdou na pravidelnou partičku karet. A tak zatímco její živitelé drželi v rukou listy, žaludy a kule, mladí odhazovali svršky, spodky a navzájem si otevřeli srdce. Ten večer nezapočala jen revoluce, ale i jejich bohatý milostný a sexuální život. O dvacet osm let později je však nenávratně v čudu víra lidí v demokracii i jejich láska.

KRISTÝNA

Kristy studovala na Mendelově univerzitě v Brně, a jakmile se přiblížil termín výběru diplomové práce, byla zmatená jak lesní včela. Nikdy neoplývala přílišným sebevědomím, spíše sama sebe naoko shazovala a své přednosti a úspěchy bagatelizovala. Přestože profesor navrhl cca 40 témat, žádné ji neoslovilo a stejné to měla i spolužačka Andrea, která pana profesora požádala o konzultaci. Navrhneme mu něco svého, zlomila ke spolupráci Kristy. Když zamířily do kanceláře pana profesora, zeptala se Andrea Kristy, zda má něco připravené.

„Napadlo mě zpracovat téma Nakládání s odpady v České Třebové?“

Když se jich profesor zeptal, co mají připravené, chopila se Andrea aktivně slova.

„Já jsem o tom dlouho přemýšlela a chtěla bych zpracovat téma Nakládání s odpady v Přerově. Je to moje rodné město a mám k němu přeci jenom vztah.“

Kristy byla v šoku a když se profesor obrátil na ní, šeptem a takřka plačky ze sebe vypravila, „já jsem chtěla zpracovat téma Nakládání s odpady v České Třebové.“

„Paní kolegyně Ryšavá, to nemůžete přijít s něčím originálním,“ sepsul ji profesor.

A takhle to měla Kristy celý život, vždy byla až ta druhá, třetí. Přehlížená, opovrženíhodná a až moc hodná.

ROMAN

Roman se náhle probral ze spaní a dezorientovaný, ztracený v čase i prostoru se rozhlížel v nočním šeru. Pomačkané žaluzie, přes které viděl škvírami ven, ho lehce uklidnili. Je u Kristy v ložnici. Oficiální verze tedy zněla tak, že přebral na vánočním večírku, a protože je zodpovědný, než aby řídil pod vlivem, přespal u kamaráda Petra. Manželce Magdě tuto skutečnost sdělil stručnou sms zprávou, ve které pro větší důvěryhodnost nasekal pár pravopisných chyb. Když si konečně uvědomil, kde je, došlo mu, že druhá půlka postele je prázdná. Otočil na levý bok a strnul hrůzou. Krve by se v něm nedořezali. Nebo možná naopak dořezala. U dveří nad jeho půlkou postele se nad ním skláněla Kristy s nepřítomným výrazem. A velkým nožem v ruce. Vyjekl hrůzou a v panice se na posteli přemístil k oknu a dal si před sebe polštář jako štít.

„Co si sakra myslíš, že děláš?“ i nadále panikařil Roman.

„Chci si ukrojit chleba. Mám hlad.“ Odvětila Kristy

„Slyšela jsem tě naříkat, tak jsem se šla kouknout, jestli si v pořádku,“ dodala po chvíli.

„Bože můj, vyděsila jsi mě k smrti, běž si uříznout ten chleba, já se musím vzpamatovat.“

Jakmile Kristy zamířila zpátky do kuchyně, Roman sebral svoje věci, v předsíni popadl bundu z věšáku, boty a vystřelil z jejího bytu. Až na ulici zjistil, že má jen jednu ponožku a nechal v u Kristy i nákrčník, ale už se nehodlal vracet. Nikdy víc.

----------------------------------------------------------------------------

ZIMA Oči má sněhem zaváté,v duši má chladný stín,rampouchem srdce proklaté,studený hlas, na dlani mráz, ledový klín. (Jiří Šlitr)

„Dobré ráno,“ pozdravila Kuket Magdu, když vešla v pondělí do jejich kanceláře na Městském úřadě.

„Ahoj Kuket, jaký jsi měla víkend?“ přivítala ji kamarádka a postavila vodu na kávu.

„Znáš to, úklid, domácí práce, vaření. A co ty?“ „Podobné jako u tebe, jen ještě tichá domácnost k tomu,“ posteskla si Magdaléna.

„Pořád jste s Romanem na nože?“

„My nejsme na nože, my se vzájemně ignorujeme.“

„Myslela jsem, že už je to na dobré cestě?“ lačnila po podrobnostech Kuket.

„To já jsem si myslela taky … ale teď si spíš myslím, že někoho má.“

„Jako že se ti chce pomstít? Oko za oko ...“

„Spíš pochva za ptáka,“ měla Magda na mysli trošku jiné orgány.

„Takže ti neodpustil, že jsi spala s jiným?“

„Že jsem spala s jiným, by překousl, ale že jsem se do něj zamilovala, to nemůže strávit.“

„A jak jsi přišla na to, že má jinou?“ zajímalo Kuket.

„Protože teď nedá mobil z ruky. Já jsem tenkrát dělala to samé,“ řekla Magda polohlasně už spíš sama pro sebe.

Rozpad jejich manželství byl dlouhý, pozvolný proces. Nepřišlo to ze dne na den, nenastal okamžik, zlom, kdy by si to uvědomila. Vlastně si neměla moc na co stěžovat. Měli pěkně zařízený a již splacený byt, chatu se zahrádkou, dvě dcery na vysokých školách. A přesto měla Magda neodbytný pocit, že jí něco chybí. Cítila se nedoceněná, vyhořelá. Že je doma dobrá jen na úklid, vaření, praní a žehlení. A Roman ji pohladí, jen když chce sex. Tehdy ji Kuket, která celý život bojovala s mírnou nadváhou, zatáhla do fitness centra. Magda namítala, že nepotřebuje zhubnout spíš přibrat, ale o čtrnáct let mladší Kuket jí vysvětlila, že zpevní tělo, bude víc žádoucí a do mozku se jí vyplaví hormony štěstí endorfiny. Hormony štěstí si do jejího mozku opravdu našly cestu, protože v gymu poznala instruktora Ondřeje, který ji věnoval nadstandardní péči. Nesestavoval ji jen tréninkový a výživový plán, ale zajímal se i o to, jak se cítí. A nešlo jen o bolest svalů ale i o bolístky na duši. Cvičit s ním začala v září a v listopadu ji prvně řekl, že ji miluje a že si život bez ní neumí představit. Magdino okoralé srdéčko začalo bít jako na poplach, a když to ještě přiživil množstvím tajných, milostných zpráv, bylo vymalováno. Den před tím štědrým Romanovi i dcerám oznámila, že miluje jiného a odchází od nich. Takové impulzivní jednání jí nebylo vůbec vlastní. Předpokládala, že Ondřej bude mít radost a udělá to samé, ale ten tolik odvahy neměl a hlavně nechtěl synátorovi kazit Vánoce. Ale slíbil jí, že hned po Novém roce budou spolu. Magda, která už měla zabaleno, se tak byla nucena vrátit domů a rodině oznámila, že se unáhlila. Stále má v úmyslu odejít, ale stěhovat se bude později. Pak se vyrazila vybrečet do koupelny a manžel Roman ji po naléhání dcer následoval. Měl za úkol si s ní promluvit, zvrátit její rozhodnutí. Jenže Magdě nová láska dala křídla a dosud nepoznanou sílu. Otřela si slzy do ručníku a dávala mu najevo svou momentální převahu. Vyčetla mu všechno, i to, o čem doposud nevěděla, že jí vadí.

„Co je zač ten mamrd?“ už ztrácel nervy Roman.

„To neřeš, to není kvůli němu, ale kvůli nám. Nežijeme spolu, ale vedle sebe,“ vpálila mu do ksichtu výtku, kterou ji Roman adresoval před několika lety. „A u nich je to stejné.“

„Jasný, u nás za to můžu já a u nich nejspíš jeho žena?“ plivl po ní jedovatou slinu.

„On to na rozdíl od tebe nějak řeší. Už od ní jednou odešel!“ přidala na volume Magda.

„Jak jednou odešel, kvůli tobě?“ nechápal Roman.

„Ne před lety od ženy odešel a žil tři roky s jinou. A pak se zase vrátil.“

„To si děláš prdel!“ přidal ještě víc na hlasitosti Roman. „Já jsem ti dvacet osm let věrnej a ty mě opustíš kvůli šulínoj, co už opustil dvě ženský a chystá se to udělat potřetí. To jsi tak blbá nebo ti to nedochází?!“

„Nejsem blbá!“ rázně mu oponovala. „A co mi má dojít?“

„Že tě chce jenom vošukat!“ vtělil se do Nostradamuse.

„Ondřej mě miluje, řekl mi to,“ trvala si na svém Magda.

Jeho milostné vyznání měla v živé paměti. Dokonce ho za něj dokončila, když ho v lednu tělocvičně přistihla, jak ho slovo od slova stejně recituje jiné zákaznici. Když se po této scéně ubrečená vrátila domů, chtěla se omluvit Romanovi i dcerám, ale dost dobře nevěděla jak. Roman byl po třech týdnech jako tělo bez duše, zombie. Nejedl, nespal, jen do sebe lil alkohol, polykal antidepresiva a zhubl dvanáct kilo. Magda chtěla vrátit čas, začít znovu.

„Promiň, já jsem taková … hledala to správné slovo.

„Nána, kráva, píča, rajda, děvka?!“ Tím že ji Roman poskytl nápovědu, situaci moc nepomohl.

JARO Je jaro a karty jsou rozdané a země voní a nic už nikdy nebude takové, jako loni. (Petr Fiala)

Roman si sice uvědomoval, že za rozpad manželství nemůže jen Magda, ale jeho uražená ješitnost ho stavěla do pozice, kdy nechtěl nic napravovat. Chtěl se mstít. Aby věděla, jaké to je. Když Magdě vyčetl, že jí byl celé ty roky věrný, nebyla to úplně pravda. Měl za sebou několik románků, ale pravdou bylo, že žádný z nich neskončil koitem. Vždy zatáhl za záchrannou brzdu, protože nechtěl dopadnout jak rozvedení kamarádi a kolegové, kteří své děti vídali jednou za čtrnáct dní o víkendu. Tenkrát mu stačilo vědomí, že by mohl … kdyby chtěl. A líbačka, hoňka nebo kouření, které mu dopřály.

S jednou z těch kamarádek, co o něj stála, si začal zase psát, zašli na kávu a slovo dalo slovo a skončili spolu v posteli. K jeho překvapení se mu nikterak neulevilo a navíc měl pocit, že se ani nepřiblížil obvyklému standardu, který předváděl kdysi doma s Magdou. Což mu navíc ještě Olga, co na srdci to na jazyku, potvrdila. Upřímně se přiznal, že byl nervózní a obával, co by se dělo, kdyby se její manžel kamioňák vrátil domů dřív. A snad díky tomu, že příště zvolili hodinový hotel, už měla na jazyku dávku jeho spermoníku a na tváři spokojený úsměv. A později i slova uznání.

„Minule jsi na mě vytáhl vojáčka, co si dával spíš pohov, než aby byl v pozoru, ale dneska už hrdě vztyčil zástavu.“ Mile ho překvapila Olga, jejíž odborná terminologie odkazovala na to, že příležitostně souložila s jedním vojákem NATO, když nebyl na misi. Podle toho, jak se Romanovi dařilo, ho v následujících týdnech povyšovala či degradovala. Oproti původnímu úmyslu se Magdě se svým milostným puzením nepochlubil, ale naopak si dával pozor, aby ho neodhalila. Doma kolem sebe opatrně našlapovali jak v minovém poli. Každý přešlap znamenal výbuch zlosti tu na jedné či druhé straně fronty. Dcery už raději setrvávaly na koleji i přes víkendy a domů jezdily jen v nejnutnějším případě. Po jednom obzvláště divokém sexuálním dobrodružství v lese, kdy byl Roman „povýšen“ na hodnost poručíka, spěchal domů, aby naházel špinavé věci na běhání do pračky a dal si sprchu, dřív než se Magda vrátí. Milenka Olga byla jak utržená z řetězu, přivázala ho ke stromu a do pusy mu vrazila šišku, protože řval jak na lesy. Později ho ojížděla v poloze na koníčka na jehličí. Už bez šišky. Roman byl celý zaprášený a špinavý. A zadek měl rozedřený od kořenů a od kůry. V momentě kdy ho v koupelně Magda překvapila, si stahoval druhou ponožku a na sobě měl už jen trenky a tričko. V pračce čekala na vhodný program mikina, tříčtvrťáky a jedna fusekle.

„Čau, kde jsi byl?“ spustila podezřívavě Magda.

„Kde by, v lese … běhat.“

„A jdeš prát jo?“

„Ne věštit budoucnost,“ šlehnul po ní sarkasticky.

„Tak s tím předpovídáním ještě chvíli počkej, já ti tam něco přihodím,“ instruovala ho Magda a zamířila ke koši na prádlo.

Roman si ledabyle přetáhl tričko přes hlavu a hodil ho též do bubnu. Poté zasunul palce za lem svých funkčních trenek. Magda z něj nespustila oči.

„Mohla by ses prosím tě otočit?“

„Se stydíš?“ pravila lehce koketně. Na zlomek vteřiny ji napadlo, že je to už víc jak půl roku, co se naposledy milovali.

„Prosím tě, proč bych se styděl,“ odfrkl si a prudce stáhl trenky ke kotníkům. Aby viděla zač je toho loket. Když se narovnal a povolilo sevření jeho půlek, něco dopadlo na zem. Jak tam tak s Olgou v lese řádili, dostal se mu do trenek shrnutých ke kotníkům velký kus kůry, asi tak 2 x 3 centimetry. A ten před Magdinými zraky dopadl na dlaždičky v koupelně.

„Ještě máš chuť věštit budoucnost?“ naznačila mu Magda, ať se koukne pod sebe. „Já to vidím tak, že sis pěkně nadrobil.“

Došly mi slova, když zjistila, že mě ojela paní Šišková, zhodnotil Roman situaci s odstupem několika týdnů v posteli slečny Kristýny.

Dokončení příště

Mé předchozí Všehochuť povídky David Snítilý - Blog iDNES.cz