Pravá není nikdy žádná: jedna chce dítě, druhá jistoty, další dítě i jistoty... prostě ženy. Nejlepší je kamarád Pepa, Karel či Franta, ale s těmi si zase Casanova tak moc neužije..., víš co myslím?

Pavlo, vím to moc dobře. A ty jistoty jsou taky jasné: první dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele.. Ono to třeba dopadne tak, že Terka nebude šťastná s Otakarem, Věrka s Luďou a nejspokojenější bude Tonda. Díky za čtení a pohodový zbytek víkendu.

Opožděně palec hore! To víš, malá babička se zase toulala

Ahoj Jitko, díky. Důležitý je, že jsi trefila zpátky domů. My teď vyrážíme s Majkym do Hradce Králové (nastoupí jako útočník) a zítra do Pardubic (jako gólman). Takový klasický víkend.

jo život, někdy nahoru, někdy dolů

Zdenko, děkuji za čtení. Důležitý je najít sílu, se znovu zvednout.

ale chudak Tonda teda, ten to vodsral

Tak to bohužel v životě chodí. Ale určitě se zase zvedne.

Sladký nebo slaný chrchel, jo? No, naštěstí to nevím a ani nikdy nechci vědět, tak moc se v životě odvázat zase nechci. Zato Ty se odvazuješ čím, dál více, Davide a mě se to líbí. Krásný větrný čtvrtek

Honzo, tenhle dialog je autentický a vyslechl jsem ho kdysi v hospodě, kde jsem dělal pingla (jedna ze tří prací, kterou jsem souběžně vykonával). Je teda pravda, že jsem na to téma zapředl hovor a pak se nestačil divit, co na sebe zúčastnění práskli.

No, Davide, tak první polovinu jsem se chlámal, druhou zvážněl. Necheš tam dát také jednou nějakou Pretty women?

Jardo, ten příběh má reálný předobraz. Jeden můj kamarád se takhle večer vrátil domů z práce a doma holé zdi, manželka i děti nastěhovaný u jejich kamaráda. Ale o nějaké hezké kurtizáně bych napsat mohl. Jen musím v rámci autentičnosti, poznat dané prostředí.

Tělo jako kostra čápa. To nemá chybu.

Zase sem si počet. Díky a fajn dny přeju

Marku, já děkuji za čtení a komentář. Tělo jako kostra z čápa měla kolegova dcera, ale dnes už je z ní kočka. Fajné dny i Vám.

Filipe, velké díky.

Ty kluku jeden, umíš

Horste, umím leccos, ale ještě víc toho neumím.

Napínavý, pěkně napsaný příběh, ale chybí mi tam šťastný konec.

žejo, takový to.... a žili spolu šťastně až do smrti