"Oplácet zradu zradou je špatným počinem."

Paní Ivano, děkuji za čtení a duchaplný citát neznámého autora. Pěkný den přeji.

Ty věčné lži i zrada pěkně bolí

Možná že více než to mlčení

falešné city lásku zvolna drolí

to neslepíme, už jsme ztracení

do temné díry se ten náš vztah řítí

snad tyhle rány čas jednou zacelí

někdy je lepší být tak trochu v ři...

nežli už napořád v ............. li

Tobě

Pavlo, já Tobě Náramně mi přišlo vhod, že zde dámy veršují, jak o život.

Jsem zdrcený a šílený mám vztek!

Mám jí jednu vrazit

nebo dát se na útěk?

To v baru stálo za psí štěk.

Všechno pomíjivé,

jen vím, že ji strašně mám rád.

Odpusť, lásko, patříme si a napořád.

Paní Jarmilo, krásně jste to zveršovala. Asi Vás zklamu, ale ani nevím, kde je jí dnes konec. Pěkný večer přeji a děkuji za čtení.

Bolestivá záležitost, Davide. Být zrazen a svým způsobem zradit sám sebe. Naštěstí jsem oboje naráz nikdy nepodstoupil. Krásně napsané

Jardo, díky za čtení a komentář. On to není med, ani když to zažiješ každý zvlášť.

Davide, asi nejsem úplně v obraze, něco naciťuji, něco ne...

Čtu znovu.

Davide...

Múza je rodu ženského, je to pěkná potvůrka, ale vy to s ní umíte, to tedy ano, vypsat se z bolestí i s radostí života.

Lucie, děkuji Vám za krásný komentář. Ta bolest se do veršů přetavuje mnohem snadněji než radost.

Musel jsi nějakou bolest prožít. Jinak by se Ti to nepodařilo tak napsat.. Měj krásnou neděli Davide

Honzo, spousty bolesti. Ale to už je dávno. Pohodovou neděli i tobě.

Ráda tě tu vidím a ráda si přečetla jedním dechem

Ahoj Jitko, taky tě rád (virtuálně) vidím. Snad se brzy uvidím face to face. Teď spěchám na zlosynův zápas. Krásnou neděli.

Davide, tohle se nedá jen tak číst, to se musí procítit skrz naskrz

Jene, na to vemte jed. Kdo to někdy prožil, ten pochopí.

ty věčné lidské touhy, tak dětinské a končící ve výčitkách

Touha steskem protkaná podlehla mu Ivana. Já zas podlehl Marii a teď mám doma harpyji.