mezidruhové přenosy

jsou běžné i v přírodě, jak křížením mezi příbuznými druhy, tak i napříč říšemi pomocí různých parazitických vektorů

problém genetických modifikací je úplně jinde, než v představě, že vznikne něco hrozného, co by v přírodě vzniknout nemohlo - problémem je využívání typu "upravíme plodinu tak, aby snesla 10x víc herbicidů a pak můžeme práškovat a práškovat..."

Paní Šmýdová,

tento článek je už o pár tříd výš než předchozí a konečně odpovídá Vašemu vzdělání a znalostem a dávám karmu. Přesto si dovolím něco podotknout.

1. Ač nejsem odpůrce "GMO" potravin, uznávám, že lidé s jiným názorem mají právo vědět, co kupují. Souhlasím s Vámi, že značení potravin obsahujících GMO je triskní a spíš se potkáme s hrdým označením "neobsahuje GMO..." u potravin, kde se snad ani GI nedělá. Obchodní tah. Otázkou je, zda v dnešním globalizovaném světě je vůbec možné zjistit pravdu o původu plodiny...

2. Souhlasím i s tím, že určité genetické manipulace mohou být nebezpečné pro lidstvo i pro ekosystémy.

3. Nesouhlasím ale s tím, že bod 2 se týká cíleně  upravených a následně ověřených plodin, kteréžto úpravy slouží ku prospěchu zdraví či ekonomiky.  Myslím, že mícháte dohromady nebezpečí zneužití nějakými zvrácenými pavědci či teroristy s dnešním ověřeným a kontrolovaným výzkumem. Mezi mnou a Vámi je  rozdíl - já věřím  vědě, ač v tomto oboru nepracuju, u Vás je to naopak.

Re: Paní Šmýdová,

Vědu praktikují lidé, takže v podstatě říkáte, že věříte vědcům = lidem. Obecně věříte všem lidem? Je jich na světě prý cca 6 miliard. Proč pochybujete o tom co říká autorka blogu? Jaké má asi úmysly? Kdo ji platí za to že se věnuje své činnosti?

nejucinnejsi boj je

kupovat bio potraviny a podporovat bio zemedelstvi. podivejte se, jak to delaji v austinu v texasu: wholefoodsmarket.com

Na rozdíl od minulého, toto je velmi rozumný článek.

Nutí mě to k zamyšlení. "Smíchání" genů rostlin mezi sebou mi nechává v klidu, ale mezi rostlinami a živočichy tak to nevím...

Re: Na rozdíl od minulého, toto je velmi rozumný článek.

Jak rozlišujete "rostliný" a "živičišný" gen?

Prostě abych to shrnul,

žádám o právo svobodně pojídat geneticky upravené potraviny, kde mne nebudou obtěžovat červi, plísně nebo mozaikové viry a to vše za poloviční cenu místo toho, abych byl ekologisty donucen jíst biojablko, svraštělé, malé a plné červů, ale ve shodě s pravidly biopěstování.

Re: Prostě abych to shrnul,

To právo máte. Cítíte se ohrožen zbytečně. Žel, "ekologisti" právo výběru brzy mít nebudou.

gen

Dobrý den,mám z vašeho článku dojem, že vy to vidíte tak, že se do GMO dodá gen, vyskytující se v jiném organismu (např. do genomu rajčat gen tresky)tento gen je jasně rozeznatelný, přímo křičí, já sem nepatřím já jsem přece z tresky!  Každý organismus je jedinečným souborem genů, ale zároveň má mnoho genl společých s jinými organoismy. Z genetického hlediska není rozdíl mezi člověkem, makakem a žábou až tak velký. Důležité však je, že gen je de facto "jen" určitou kombinací souboru písmenek. Nemá identifikační hodnotu ve smyslu já patřím žábě a nikde jinde nejsem. Vhodnou mutací (chcete-li křížením) dokáži v určitém čase "vyrobit" v rajčeti ten identický gen jako je v tresce. Nebudu ho tam přenášet, ale výsledek bude stejný. Bude to přirozenější?

Re: gen

Promiňte, ale nemáte pravdu. Z genetického hlediska je přece rozdíl mezi člověkem, makakem a žábou diametrální. Jinak bychom byli fenotypem stejní.

Nevím, jak myslíte, že dokážete křížením vyrobit v rajčeti gen totožný, jako v tresce?

Za velmi vtipný citát dne ovšem považuji Váš výrok  "GEN  JE  DE  FACTO  JEN  URČITOU  KOMBINACÍ  SOUBORU  PÍSMENEK" 

Demagogie II.

a vytvoří se tak funkční protein (kodon - jedno slovo v jazyku DNA, mohou se vyskytovat i synonyma a ne každý organismus ovládá všechna synonyma).

Ad 3, Tentokrát již mimo molekulární biologii - kdyby člověk celou svou historii rozmýšlel, co se stane s ostatními, když použiju výhodu, kterou jsem právě objevil? Tak je už dávno vyhynulý druh, a nebo ještě neslezl ze stromů

Ad 4, Na co nám bude krásná příroda, když jinde na světě hladoví nebo trpí lidé, kterým bychom mohli pomoci a to i pomoc metod GMO (vitamin A v rýži? Že by byli hladoví a nemocní asiaté tak zásadoví a sabotáž greenpeace s touto rostlinou vítali?)

Ad 5, (z pohledu uživatele) Nejčastější typ aplikace švestky je ethanolický destilát. Pokud úspěšně transfekujete tímto přípravkem střevní bakterii, smeknu před Vámi a vstoupím do greenpeace. Druhé nejčastější použití je tepelně zpracovaný homogenát, kde se DNAsy z lysozymů postarají o bezpečnost produktu a zbytek vykoná tepelná denaturace.

Předem děkuji za odpověď.

Re: Demagogie II.

Odpověď  Vám samozřejmě ráda poskytnu. Přenos DNA přes destilát nezvládnu. Ale slivoň byla pouze příklad, to je snad jasné.

A za další a velmi důležité: GM potraviny hladovění na zeměkouli v žádném případě nevyřeší. To je omyl omylů. Už dnes se pšenice používá k topení a sype se do spaloven, copak to nevíte? Co změní GM potraviny na touze po zisku a na myšlení lidí?

Opak je pravdou, ale to je nejméně na jeden celý nový blog.

Jde o možnost výběru

Já osobně jsem zastáncem GMO potravin. Myslím, že hlavní problém není v tom, jestli je jíst či nejíst,ale to, že vlastně nemáme možnost volby. Zkuste se zeptat v obchodě, který salám obsahuje nemodifikovanou sóju. Myslím, že asi nepochodíte.Když se někdo rozhodne, že GMO jíst nebude, tak by měl dostat tu možnost.

Re: Jde o možnost výběru

Ano, přesně jak říkáte, možnost volby a pak tvrdíte, že není. Jakou v tom vidíte logiku?

Demagogie I.

Dobrý den,

Váš článek je imponující, ale pouze pro laika, a právě pro Vás musím použít Vámi opovrhovaný termín "ekoterorista". Ve Vašem blogu totiž pracujete s neúplnými a zkreslenými fakty. Dovolte tedy, abych Vám oponoval.

Ad 1, Jako jediný příklad ve článku uvádíte švestku a možný přenos její DNA do bakterie. Je zde však malý velký problém a tím jsou introny (pro neznalé - kousky DNA vložené mezi kód proteinu - umožňují tvořit více alternativ  jednoho  proteinu podle potřeb nebo orgánů. Existují ale jen u eukaryot, tedy jaderných a ne u  bakterií). Tedy  přenos takové DNA do bakterie bude přinejmenším komplikovaný (pokud fandíme bakterii :-) a je otázkou, zda vytvořený protein bude funkční.

Ad 2, Genetický kód má určité odchylky od univerzálnosti, které musme pro úspěšnou tvorbu proteinů (např. inzulinu ve Vámi zmiňované E.coli) respektovat, proto již tak malou pravděpodobnost úspěšného přenosu DNA musíme ještě umenšit pravděpodobností, že kód i preferované kodony budou shodné

Re: Demagogie I.

Máte pravdu,ale autorka tady píše blog a nevydává ho za odborný článek, takže uvedla jen jeden více méně ilustrativní příklad. Přenosy DNA jsou opravdu komplikovná záležitost,ale prokázal někdo, že k nim nemůže dojít?Neprokázal, protože testy na lidech se nedělají.Takže nikdo nemůže s určitostí tvrdit, že je to nemožné.Jen vysoce nepravděpodobné. Ale co udělá s pravěpodobností to, že GMO potraviny jedí miliony lidí každý den v nestanovitelném množství, protože jak říká autorka, už jsou vlastně všude.

ALE NE!

Proc hazet vsechny GMO do stejnyho pytle? Co takhle si napred prostudoivat rozdil med cisgennima a transgennima rostlinama?

David