Největším nepřítelem evropských automobilek není Cˇína ani USA, je to Brusel.

Chránit se před konkurencí je málo platné, pokud zároveň navlékáme vlastnímu průmyslu svěrací kazajku 'transformace', v níž je vše do nejmenšího detailu podřízeno vlastní klimatické politice. Energetická politika EU vedla k vysokým cenám elektřiny a zdanění CO2 generuje obrovské dodatečné náklady pro podniky, průmysl i spotřebitele. Nápady jako 'zelená ocel' vytvářejí požadavky, které je buď zcela nemožné splnit, nebo je lze konkurenceschopně dosáhnout pouze s miliardovými dotacemi. Nic z toho neexistuje v Číně ani v USA, které se tak stávají skutečnými vítězi 'zelené transformace'.

Nic se nezmění, dokud Brusel nepochopí, že řešením není víc klimatické politiky, není jím jím víc regulace a není jím víc zásahů do trhu. Je to spíš drasticky méně všeho zmíněného.

Žádná škoda. Jaké hodnoty mají v Číně ? Jen ať si jde, zrádce.

Když si jde zákazník koupit auto, tak většinou kašle na hodnoty ideologické. Zajímají ho hodnoty auta užitné.

Nezdá se, že by Volvo mělo přístup k levnějším energiím a levnější pracovní síle, než má VW. Volvo má výhodu v nabídce aut. Prodává už převážně jen hybridy a elektromobily. VW se naproti tomu stále věnuje hlavně výrobě benzínových a dieselových aut, o které klesá zájem.

Výsledkem je odbytová krize aut od VW.

Na celé zprávě mi nepřipadá nejzajímavější to, proč šéf Škody přechází do čínsky kontrolovaného Volva. O jeho osobních motivech můžeme jen spekulovat.

Mnohem zajímavější je něco jiného: západní automobilky už dávno velmi dobře vědí, která země vytvořila ekosystém, umožňující rychlý, efektivní a kvalitní výzkum a vývoj.

Volkswagen vybudoval v Hefei své nejkomplexnější vývojové centrum mimo domácí trh a poprvé ve své historii tam může kompletně vyvinout a otestovat novou automobilovou platformu. Sám VW mluví o "China Speed" a zkrácení vývoje asi o 30 %. BMW má v Číně největší vývojovou síť mimo Německo. Mercedes také a otevřeně říká, že chce využívat čínský technologický a dodavatelský ekosystém.

To poněkud komplikuje oblíbené vysvětlení, že evropské automobilky prohrávají prostě proto, že je řídí neschopní manažeři, nebo že je v Číně "ne fair" prostředí.

Jsou oni ti manžeři opravdu tak neschopní a Čína tak "ne fair", jestliže tytéž firmy dokážou v Číně vyvíjet rychleji, levněji a stále větší část technologie nechávají vznikat právě tam?

Pak se skoro nevyhnutelně nabízí jiná otázka: kolik z evropského problému leží uvnitř firem čí je působí Čína, a kolik v prostředí, ve kterém jsou nuceny evropské firmy fungovat?

Vysoké ceny energie, vysoká regulatorní zátěž, inovační mezera a mnoho dalšího.

Možná tedy sledujeme něco podstatnějšího než souboj schopných čínských a neschopných evropských automobilek. Možná sledujeme souboj dvou průmyslových prostředí - a západní automobilky nám svými investicemi do vývoje v Číně samy ukazují výsledek a snad i budoucí cestu EU. Protože jinak nás moc blahobytná budoucnost nečeká.