Kapacita baterii elektroauta nepatří až tak zcela majiteli vozu

Kvůli vypínání stabilních zdrojů elektřiny politikou dekarbonizace se rýsuje brzký deficit elektřiny v síti zemí EU. S pomocí baterií elektroaut se má tento deficit významně zmenšit. Ovšem na úkor mobility majitelů elektromobilů. 

U dveří mého domu zazvonila komise a přinesla si dva kanystry. „Vaši spoluobčané nemají benzín, takže se s nimi musíte podělit,“ prohlásili, odčerpali mi z nádrže 40 litrů a také zaplatili. Zůstalo mi tak sotva na dojezd k nejbližší pumpě.

Připadá vám tahle scénka absurdní? Ano, jen prozatím. Ale v případě elektromobility, kterou silou prosazuje vedení Evropské unie, je už připravovaný právě obdobný výše zmíněný scénář. Pár zbývajících racionálně uvažujících energetických hlav v EU zjistilo, že plánovaný přechod na elektrifikace ve všech možných i nemožných oblastech (miliony elektrických aut, miliony tepelných čerpadel atd.) připravují Evropě obrovský problém. Je umocněný o to více, o co méně bude postupně existovat dosud stabilních energetických zdrojů, tedy energie z uhlí, plynu a pro řadu zemí kontroverzní jaderné energie. Veškerou podporu EU mají tzv. obnovitelné zdroje energie, tedy elektřina hlavně ze slunce, větru a biomasy. Tyto zdroje jsou však nestabilní a fungují jen občasně, v jazyce Evropské komise se těmto zdrojům proto cudně říká „intermitentní“.  
Stávající elektrické sítě na masové nabíjení elektromobilů nejsou dost robustní a musí se nákladně modernizovat nebo dokonce zcela nově postavit. Prof. Ing. Jan Macek z FS ČVUT upozornil, že masivní elektromobilita by si v ČR vyžádala dodatečné stabilní elektrické zdroje jako několik nových jaderných bloků Temelína. Menší je snad problém individuálního nabíjení u modernějších rodinných domů, zcela zásadní však tam, kde bydlí masy obyvatel, na sídlištích.  Proto se v německém, francouzském i britském tisku už objevily zprávy, že správce elektrických sítí chce mít právo nabíjení dálkově pozastavit či zrušit úplně, pokud by hrozil kolaps sítě.
Ideologové „Zelené dohody“ se z těchto zřetězených nedostatků rozhodli absurdně udělat přednost. Plánované miliony automobilů totiž prý budou právě v situacích nedostatku proudu, když nefouká a nesvítí slunce, sloužit jako zdroj stabilizace sítě. Jak se praví v Sdělení Evropské komise  COM/2020/299 (https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2020:0299:FIN:CS:PDF), „domácí baterie a elektrická vozidla („za měřidlem“) v budovách mohou pomoci lépe řídit distribuční soustavy. Do roku 2050 by elektrická vozidla mohla poskytovat až 20 % celkové denní požadované flexibility“.

EU má tedy směrnici, že autobaterie budou nabíjeny obousměrně. Nastane-li kritická situace v síti - a jak známe všichni z reálu Česka, slunce nesvítí a vítr také nefouká celé dny, ne-li týdny -, tak vám správce sítě nejen nedovolí auto nabít, ale ještě vám prostě proud z vaší případně nabité baterie „vycucne“. Správce sítě za energii později zaplatí, ale asi následné ráno do práce, k lékaři či na nákup tento (a další?) den nevyjedete. Proto bude na majitele elektromobilů spolu s dotovanými solárními elektrárnami směřovat prvotní zájem distribučních firem jim instalovat tzv. chytré elektroměry, které umožní oboustranný tok elektřiny. 
Koncern Volkswagen, jehož 100% majetkem je i tuzemská Škoda Auto, jde tomuto vývoji agilně v ústrety. I na českém webu koncernu Volkswagen https://www.volkswagen.cz/znacka-a-technologie/volkswagen-magazin/technologie/automobily-propojene-do-site najdeme konkrétní představy budovatelů světlých zelených zítřků: „Elektromobil je připojen k nabíjecí stanici a inteligentně integrován do rozvodné sítě - systémy řízení energie (Energie management systems - EMS) automaticky koordinují absorpci i čerpání energie.“  Pro majitele vozu bude tedy směrodatné, „pokud slunce nesvítí tolik, kolik se předvídalo nebo vítr fouká silněji, než se očekávalo. Aby byla zachována stabilita sítě, je nutné na tyto výkyvy reagovat“. Na otázku, zda bude mít provozovatel sítě přednost, expert VW Gunnar Bärwaldt říká: „Samozřejmě, že existuje problém, jak zmírnit krátkodobé situace, při nichž bude k dispozici nedostatek energie. Systém řízení energie EMS například říká: V následujících deseti minutách nemůžete nabíjet s plánovaným výkonem, potom však budete mít k dispozici opět maximální výkon. Řidič si proto může být jistý, že bude dosaženo předem nastavené minimální dojezdové vzdálenosti. Nabíjení tak pro zákazníka probíhá do značné míry neviditelným způsobem. Maximální užitek při stejném komfortu a minimálním vynaloženém úsilím pro uživatele - to je to, co zákazníkovi přináší uspokojení.“

Také jste se po tomto líčení výhod z toho, že nebudete mít jistotu, jestli vaše elektrické auto bude moci po celonočním nabíjení (nebo spíše vybíjení, vždyť solární elektrárny v noci nikdy nic neprodukují) vyjet dokonale naladili nebo naštvali? Když ale budete sledovat vývoj počasí, asi to bude nejlépe korespondovat s budoucím stavem akumulátoru vašeho elektrického vozu. Sotva to však bude problém jen na pár minut. Aby toho nebylo málo, v obdobných marketingově-propagandistických textech o „světlé zelené budoucnosti“ včetně elektromobility se taktně mlčí o jednom podstatném aspektu „oboustranného“ nabíjení: Pro životnost baterie je zcela klíčový počet nabíjecích cyklů, zejména s hlubokým nabíjením či vybíjením (málo žádoucí). Obvykle se hovoří o rozsahu životnosti na max. šest tisíc cyklů. Rozhodující však je, že se třeba ráno nedostanete ani do práce a že vaše soukromí a majetek už nejsou tak úplně jen vaše.

Co vše bychom my Evropané neměli udělat pro záchranu naší planety. Vždyť víme, že všech cca 260 milionů osobních vozů v EU tvoří 0,68 % emisí CO2 na Zemi, které způsobuje člověk. Když nějakých 80 milionů aut v EU po roce 2035 už povinně nahradíme elektrickými, tak se tyto emise sníží o celých šest setin procenta na 0,62 %, ale samozřejmě za podmínky, že elektřinu budou čerpat jen ze slunce či větru, ne jako dosud podstatně v EU (a Česku) z uhlí. Ale politicky dojednaný i miniaturní přínos k záchraně planety přece stojí za to, abychom si přitom klidně zničili dosud kvetoucí automobilový průmysl Evropy se 14 miliony pracovních míst a drasticky omezili mobilitu lidí. Stejně přece máme chodit raději pěšky, je to zdravější. Ostatně když v důsledku nedostatkové, a tedy i drahé elektřiny zkolabuje český průmysl, stále zůstane možnost fyzické práce na poli. A tam většina lidí bez nutnosti dojíždět někam dále za prací nakonec fakt dojde i pěšky.

Nebo to bude nakonec vše jinak? Řidiči jsou přece také voliči!