Díky svému novému zaměstnání Jsem již poněkolikáté měl možnost projet Itálií. Již v minulosti Jsem si oblíbil Dolomity a celé Italské Alpy. Více než moře mě zaujala starobylá města ve vnitrozemí Itálie, hlavně v hornatých částech.
Ne vždy mám čas zastavit ale tentokrát jsem měl tři dny volna a tak první co bylo, že Jsem se vydal hned do prvního města na vrcholu kopce které mi padlo do oka. Vzdušnou čarou tak pět kilometrů ale po místních silničkách které se kroutí po vrstevnicích a mezi pozemky to bylo o mnoho delší. Nikde Jsem nenarazil na turistickou cestu, proto Jsem šlapal po silnici. Po dvou a půl hodinách svižné chůze, Jsem byl v cíli, město se jmenuje Montelparo a leží v provincii Fermo v regionu Marche. Základním stavebním prvkem je tu kámen a pálená cihla…, to dává zdejší architektuře nezaměnitelný ráz. Prošel Jsem si tiché město ze kterého dýchají dějiny a nepotkal živáčka. Až pod jedním malým kostelíkem se nacházela tratorie a před ní rokovalo několik místních mužů. Měl Jsem chuť na pivo a tak Jsem vešel, za barem byl starý Ital, svoji nedokonalou angličtinou Jsem se s ním přesto domluvil a za chvíli mi již naléval třetinkové belgické pivo Kwak. "Strong", upozornil mě barman a zřejmě i majitel tratorie a do misky mi nasypal chipsy jako pozornost podniku.. Znalecky Jsem pokýval hlavou a hrdě prohlásil, že Jsem from republica Čeka… Na to on sáhl pod pult a vyndal třetinku Plzeňského… Poté mi ještě ukazoval sklenice Pilsner Urqel. Rád bych si dal ještě jedno pivo ale bylo třeba šetřit, přeci jen čtyři eura za třetinku není málo... Tedy Jsem se rozloučil a vyrazil na cestu zpět k autu. Cestou Jsem ten „strong“ začal cítit v nohách ale okolní krajina mě přiváděla na jiné myšlenky. Druhý den Jsem šel o kus dál a výš, do městečka Montefalcone Appennino. Jak už Jsem uvedl v názvu článku, tohle je pro mne Itálie.
