Česká republika - rozvojová země

Americká banka JPMorgan vyřadí Českou republiku ze skupiny vyspělých států a přeřadí ji do skupiny rozvíjejících se zemí.

Důvodem je nedostatečný příjem na občana, který se poslední tři roky pohybuje pod úrovní stanovenou pro vyspělé země. Na první pohled, se zdá toto vyřazení velmi překvapivé. České HDP poslední tři roky rostlo, loňský rok jsme měli jeden z nejvyšších růstů z celé EU. Jak je to tedy možné, pokud rostou mzdy, nezaměstnanost je nízká a ekonomika je na první pohled ve výborné kondici?

Česká ekonomika má mnoho problémů, které ji trápí, avšak na první pohled nejsou zcela evidentní. Za první a vůbec nejzávažnější problém považuji intervence ČNB proti koruně. Cenu, kterou za tento kurz ČR platí, je velmi vysoká. Navíc se cena za intervence v posledních měsících výrazně prodražuje. Jen za leden musela ČNB nakoupit eura v hodnotě cca 403 mld. Kč. Byl to rekordní a nejdražší měsíc za celou dobu intervencí. Tuto obrovskou částku musela ČNB nově vytvořit, a tedy se jedná o obrovské znehodnocení koruny, které zaplatí všichni občané. Za rok 2016 se potom jednalo o částku cca 500 mld. Kč. Takový obrovský nárůst peněz se musí v ekonomice nějak projevit. Dal by se očekávat především růst inflace, který už pomalu začínáme pozorovat. Byl to i hlavní cíl intervencí a mohlo by se tedy zdát, že tento cíl zvládla ČNB výborně. Inflace ovšem začala růst až ve třetím roce intervencí především kvůli vývoji cen ropy. ČNB tedy svými intervencemi především znehodnotila českou korunu. Inflaci pak ovlivňovala především cena ropy, která v roce 2014 prudce oslabila. Z ceny 107 USD za barel z 17.6.2014 až na cenu 26,5 USD za barel z 11.2.2016, poté cena opět narostla k ceně 53,7 USD za barel z 22.2.2017 . Prudké snížení ceny komodity, která je pro ekonomiku nepostradatelná, mělo značný vliv na ceny v ekonomice, které nerostly, ale naopak ceny služeb i zboží mohli klesat (na ceně ropy je závislá doprava, ceny potravin atd.). Ekonomika tedy držela nulovou inflaci i přes vysoké znehodnocování koruny. Růst inflace se například projevoval v růstu cen nemovitostí a následně i cen za bydlení. 

Slabá koruna prospívá exportu, pomáhá exportním firmám a tím snižuje nezaměstnanost. Tvrzení je pravdivé, ale samozřejmě nic není černobílé. Exportní firmy v ČR, tak nejčastěji staví montovny pro své výrobky a využívají levné pracovní síly. Domácí firmy nenutí investovat do modernějšího vybavení a výzkumu, protože práci mohou odvést levní zaměstnanci, což je velmi negativní jev pro budoucí konkurenceschopnost firem. Průměrná mzda v ČR každý rok roste, tento růst je ovšem pouze v českých korunách. V roce 2013 byla průměrná mzda 25 128 Kč, kurz USD/CZK cca 20 Kč, průměrná mzda tedy 1 256,4 USD. Ve 3. čtvrtletí 2016 byla průměrná mzda 27 220 Kč, kurz USD/CZK cca 25 Kč, průměrná mzda 1 088,8 USD. Kvůli slabé koruně náš stát oproti zahraničí chudne. Slabá koruna prodražuje import, tedy cenu ropy, elektroniky, zemního plynu a dovolených v zahraničí.

Dalšími negativními zprávami pro českou ekonomiku je vysoký podíl státních zaměstnanců, především úředníků. V roce 2016 měla ČR 437 291 státních zaměstnanců, což je nárůst o 3,4% oproti roku 2015. Pro rok 2017 je plánován další nárůst zaměstnanců ve státní správě. Dalším problémem je nepřehledný daňový systém ČR a vysoká míra zdanění, kam musí být započteno kromě daně z příjmu (15%)  i zdravotní (4,5% + 9%)  a sociální pojištění (9% + 25%).

Posledním velký problémem vidím v dotačních programech a pobídkách, které jen prohlubují tento problém, zatěžují státní správu, zvyšují daňové povinnosti a pokřivují volný trh. Velkým nadnárodním firmám stát pomáhá pobídkami (např. firma Bosch dostane pobídku cca 0,5 mld. Kč., jedná se o firmu se ziskem cca 48 mld. EUR za rok 2014) a vypisuje dotační programy, které jsou administrativně i právně velmi náročné pro žadatele. Pro velké firmy naopak není problém si zaplatit firmy, které pro ně dotace získají (např. firma Agrofert a. s., která získala dotaci, z programu pro rozvoj malých a středních podniků, ve výši cca 50 mil. Kč., díky využití právní kličky).

I přes růst HDP a neustále optimistické zprávy v médiích na tom naše ekonomika z pohledu běžného občana není nijak dobře.